1 2 3 4 5

Berneška a Havránek dvojí setkání po letech

Tento víkend jsem zažil dvě setkání po letech a obě byla velice příjemná. První ještě v pátek bylo setkání s berneškou tmavou, která se ocitla v rámci přesunů hejn severských hus po jižní Moravě na Jarohněvickém rybníku. A že se jí v okolí Dubňan líbí o tom svědčí její několikadenní pobyt a že se ona líbí ornitologům, o tom svědčí celá řada záznamů o jejím pozorování na www.birds.cz

Je to nenápadná potvůrka, ještě menší než husa běločelá a občas není snadné ji v té mase těl na vodě najít. Na souši, to je na pastvě, je to výrazně jednodušší. Podle mě se jedná dle vybarvení o mladého ptáka nominátního poddruhu Branta bernicla bernicla, původem snad někde ze západní Sibiře.

Kouzelné je, že nakonec máme na jihu Moravy u nás vzácné bernešky tmavé hned dvě. Dnes ve stejnou dobu jako u Dubňan byla pozorovaná a fotograficky doložená další b. tmavá na rybníku Nesyt u Lednice. 

Druhé setkání taky po letech bylo s Jendou Havránkem a jeho pravou rukou Martinem Šerkem, narazil jsem na ně i Davida Lučana poblíž pastviště a strávili jsme spolu v družné zábavě zbytek dne. Pozorování hus, volavek, orla a poslech šplhavců vícero druhů dole u rybníka.

Stejně tak i exkurzi na štěrkoviště k Adamovu u Gbel (SK), která opět stála za to. Na nádržích dneska byla celkem pestrá, taková předjarní ptačí sestava. Ze zajímavějších druhů zmíním 3 morčáky bílé, 2 hoholy severní, 4 morčáky velké. Celkem asi 1200 hus - z toho bylo 240 hus velkých, 140 hus (polních) tundrových a 820 hus běločelých. Jedna s černým krčním límcem kódem PG7 - značena byla přesně před rokem v provincii Nord Brabant v Holandsku a určena jako samička.

Kulisu pobytu u řeky Moravy dotovořilo pozorování orlů mořských, luňáků červených a motáků pilichů.

Perlou poledního pozorování ale byly dvě bernešky bělolící, jedna s tmavým a jedna se světlým hřbetem. Hlavně sledování hus na pastvě bylo navzdory sílícímu větru pěkným zážitkem. Do doby než se odkudsi vynořil ukrutný jezdec na modré babetě a všechno vyplašil ...  a za deset minut znova.

Pak jsem se s ogaram z Valašska rozloučil, Davida dotáhl na zemskou výpadovku z Holíča a frčel na základnu. Protože jak říkají angláni " nothing like home - home sweet home".  

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok