1 2 3 4 5

Filcýk - Pštros (Struthio camelus.)

96.  Pštros (Struthio camelus.)

 

Pštros gest mezy wšjm ptactwem neywyššj; hlawau dosahuge weyšky 8 y 10 střewjců - samotný krk má 3 střewjce dálky; též tak dlauhé gsau geho masyté nohy. Hlawu má malau, oči pak podlauhlé, gako člowěk; okolo nich má pořádné brwy, malá křjdla, nimiž w běhu wesluge, tak gako člowěk gdaucý rukama pohybuge; ljtati gest mu zcela nemožno.

Hruď a zadek geho gsau mozoly opatřeny, na něž se wstáwage podpjrá. W kostech má sýlu znamenitau; geho stehna gsau tlustá, gako lidská. Na každé noze má dwa dopředu strmjcý pazaury, do zadu pak geden kratšj, který mu mjsto háku slaužj.

Celá postawa, zwláště geho dlauhý krk, ohnutý hřbet, onen mozol a spořádanost noh podobá se welblaudu. Wrchnj díl geho hlawy gest holý, a krk bjlau wlnau obrostlý; ostatnj tělo krygepopelawé péřj, kde ale každé chmýřenj zwláštnj předstawuge péro. Ocas záležj z chomáče péřj kadeřawého, které za to neykrásněgšj držjme; geho stehna gsau holá.

Wlast pštrosowa gsau pustiny afrycké a arabské, kdežto gich heyna spatřugeme; zdaleka wypadá takowé heyno gako kararwana welblaudj. Žerau prstáky (datle), a giné owoce; mnohdy pohlcugj kameny a kusy kowu. Žeby ale železo žhawé pohltiti mohli, totě gen smyšlénka.

Wegce kladau do pjsku, který gako hnjzdo wyhrabau. Těch snesau přes dwadcet, na nichžto prý gen w nocy seděgj, wedne pak ge sluncy zahřjwati necháwagj. Hlas gegich, gehož zwláště nočnj dobau wydáwagj záležj w žalostném skuhránj, které pautnjku hrůzy nahánj; mnohdy prý řwau gako lew. Bázliwj gsauce před člowěkem vtíkagj. Ačkoli čerstwěgj běhagj, než neyrychlegšj kůň; předce gich nevstálým během a lstj lapagj. Vtecy nemohauce schowagj hlawu pod křowj, a tu býwagj klacky vtlučeni.

Gakkoli ptácy tyto bázliwj gsau, předce se krotiti dagj; y se (zagati gsauce) we swém přirozeném podnebj množegj. W Ewropě zwykagj se též na podnebj studené; y w Petrohradě, hlawnjm městě ruského cárstwj, byl geden wychowán. Afrykáni chowagj gich heyna, gako my zde husy. Maso gegich, ač twrdé gest, předce mnozý požjwagj. Wegce magj welkost hlawy dětské, a wážj 3 y 4 libry; ačkoli sytěgšj gsau než slepičj, nemagj wšak tu přjgemnost. Ze skořepiny wyhotowugj rozličná nádobj k pitj. Sádlo s teplau krwj téhož ptáka smjšené gmenugj Negrowé pštrosý máslo, gehožto sy djlem za lahůdku, djlem za lék mnoho wážegj.

Koželuhsky wydělaná kúže býwá tak dobrá a tlustá, gako kozlowice. - Neywětšj vžitek poskytugj nám brky z křjdel a z ocasu, nimiž paničky naše swé klobauky, Turkyně pak turbany zdoběgj. Z wlny, která pštrosům na krku a pod křjdly roste, zhotowugeme šátky a klobauky. - Y k gjzdě mohlby se pštros nawesti; neboď tak prudce běžj, že se na něm sedjcý gezdec zadusyti může - dwa muže vnese bez wšj obtjžnosti.  (Obraz XII.čjslo 17.)

Též powahy, wšak o něco menšj gest žar (Struthio casuarius) we wýchodnj Indyi. Na křjdlech má brky bez chmýřek, hlawu a půl krku kryge mu namodralá kůže - ostatnj částky těla gsau černým péřjm oděny, kteréžto žjnjm se podobá. (Obraz XIII, čjslo 1.)

 

Příště:   97.  Ibis.

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok