1 2 3 4 5

Jasný den s jedním nejasným pozorováním

Zdravotní stav se pomalu zlepšuje a tak jsem v rámci předepsané a povolené vycházky vyrazil na otočku na Bzenecko. Hned po příjezdu k farmě u Stolářky mě potěšila drobotina na čapím hnízdě. Z komína na mě zvědavě kromě jednoho z rodičů házela očko čtyři mláďata. Snad už zdárně dorostou. Z hráze na hladinu s velkým hlomozem sjely dva páry husy velké a i třetí pár, který jsem po chvíli našel o kousek dál, také vodí čtyři odrostlá housata. Tak jako jinde i tady husí konvoj napadá samec labutě velké. Jeho družka se přijela pochlubit jejich šesti nádhernými "housaty".

Hlučné jsou i oba umělé hnízdní ostrůvky plné rybáků obecných celkem i s 16 nevzletnými kuřaty je tu dnes nejméně 68 ptáků. K běžnému provoznímu rachotu dnes přispívají i dva orli mořští. Podle chování je to pár, který sice nehnízdí, ale toká jak na začátku zimy. Co chvíli jsou ptáci do sebe zaseklí a metají kozelce. Do dálky je slyšet jejich křik (takže kormoráni i volavky opouští plac), posedávají ve vršcích stromů na hraně lesa a evidentně se jim moc zamlouvají dvě krmítka na hladině.

Těmi krmítky jsou plošiny plné rybáčích mláďat. Jenže v momentě kdy orli překročí jakousi nepsanou asi 150 metrovou hranici vzlétá do vzduchu několik stíhacích letek a majestátní dravci vždycky ustoupí, často za cenu divokých přemetů a vývrtek. To když se k drobným rybákům, kteří cíleně útočí na hlavu, přidají dva dospělí racci "bělohlaví".

Nakonec pár orlanů mizí nad lesem, aby je na chvilku vystřídal luňák hnědý ( pomalu přetáhl dolů k Moravě) a poté i samec včelojeda lesního. Pobavilo mě, že když jsem zadával pozorování luňáka hnědého na www.birds.cz, házelo jej to do obyčejných pozorování, no nevím jak běžným druhem u nás luňák hnědý je.

Na rybníku jsou jinak běžné druhy kachen a jiných vodních ptáků. Čas volna se krátí a tak vyrážím vratným obloukem zpět. Nesmí scházet kontrola bzeneckých luk a polí. Ukazuje se, že srážky a krupobití jsou občas vydatné, ale taky ryze lokální - půda je popraskaná, tráva sesychá a tak vyrážím na bližší obnlídku před lety zbudovaného mokřadu. Voda v něm je, je jí málo, ale přesto mini biotop plní svoji funkcí - desítky dospělých čejek v okolí a kdoví kolik kuřat v hustém podrostu u vody. Zpěvem mě vítají dva samečci konipasa lučního, jeden je trochu přičmoudlý a chvilku jakoby mě táhnul od mladých na vyježděné cestě sestaví raněným.

Sedám do auta a za deponií se otáčím, jen co manévr dokončím vyletěl zpoza ohbí kopečka dravec, na první pohled divný. Zastavuju kousek dál, namlouvám si, že dravec třeba usedne někde poblíž. Rychle brzdím, vypínám motor a svižným pajdáním se vracím zpět. Dravec právě dokončuje jednu z posledních otoček, je daleko a odlétá zády ke mně. Několikrát jej cvaknu, je vysoko, světlo je ostré a můj foťák je šumivka. Následně zjišťuju, že jsem měl nastavené ruční ostření, takže trochu použitelný je jenom jeden snímek.

Osobně si myslím, že jsem měl velké štěstí co se druhu týče, ale ještě nechám posoudit další kolegy. Pokud budou reakce ostatních spíš umravňující, nebudu mít problém tento záznam vygumovat. Kvalita té dokumentační fotky je fakt zoufalá.

Domů to beru přes les a spáleniště (krvavé řeky tu naštěstí nemáme), už v nivě jsem viděl několik hnědých kukaček a tady v lese je jich kolem cest a na oplocenkách pasek ještě víc. Tento druh už evidentně začal s odletem na jih, konec konců jejich brzké opouštění "hnízdišť" prokázal telemetrický projekt spuštěný v Anglii před několika lety.

Ještě víc než kukaně zaujal v tuto dobu nezvyklý výskyt bramborníčka hnědého, kterého ze země vyplašila jedna z kukulek, jenž si slétla na cestu pro nějakou dobrotu.

 

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok