1 2 3 4 5

Mezinárodní den ptactva to není apríl

Mezinárodní den ptactva se skutečně "slaví" každý rok přesně 1. dubna - to není apríl. Je třeba ctít tradice a tak se i letos snažím aspoň část tohoto svátečního dne strávit pobytem venku spojeným s pozorováním fogliků.

Hned z práce, nejkratší možnou cestou mířím k vodě. A daří se mi hned od začátku. Na Dvorském rybníku kontroluju starou známou labuť velkou se žlutým plastovým kroužkem 03TE. Byla značena na zimovišti v Maďarsku, ale už od loňského léta zřejmě vůbec neopustila tento rybník. I dnes je součástí hejna asi čtyřiceti svých příbuzných. Kromě nich jsou na hladině vidět husy velké, potápky roháči, poláci velcí i chocholačky a hejno racků chechtavých.

Rybníky, na kterých proběhly jarní výlovy, jsou už zase napuštěné. Bahna dlouhodobě prázdných jsou absolutně suchá a tím pádem neatraktivní, protože nenabízí žádnou potravu. Hodně živo je tak jenom na Novodvorském rybníku. Ten se sice napouští, ale výlov na něm proběhl nedávno a tak jeho dno a strouhy nabízí množství drobných a středně velkých rybek. Toho využívají desítky racků chechtavých i bělohlavých, zdatně jim asistují na první pohled ještě nenažrané volavky popelavé. Na bahnech u vzdálenějšího břehu podél lesa neúnavně cupitá celkem 20 kulíků říčních.

Hned na úvod opět se štěstím zde odečítám barevně značeného racka bělohlavého zřejmě v šatě 3. roku. Podaří se i jakás takás dokumentace a pták nenávratně mizí, po půlhodině čekání na něj ukončuju a jedu dál. Jsem zvědavý odkud tenhle PLBZ pochází a co je vlastně zač.

Na Výtažnících mě vítají, aniž bych viděl jediného ptáka, pěnice černohlavé a také slavík modráček. Na bahnech vypuštěných výtažníků loví přes deset volavek bílých, dva čápi černí a stovky racků chechtavých. Uprostřed slehlé vodní vegetace nachízím osm kulíků říčních a letos poprvé také pět vodoušů bahenních.

Na opačném konci soustavy opět doslova z rákosiny řve další slavík modráček a jeho vrzavou písničku tvrdí bukač velký. Je v porostu tak blízko, že před každým "buknutím" slyším i jeho sípavé nadechování. Okrajem Doubravy přeletuje vrána obecná černá, z lesa se ozývá krkavec velký. Keře na hrázích jsou plné červenek a budníčků menších.

Na Šilhánku sednu na bobek a čekám, během chvilky kolem mně rejdí jedna ondatra za druhou a kousek ode mne dokonce zaloví i samice pochopa. Nakonec spočítám 41 samečků a 17 samiček naší exotické kachny zrzohlávky rudozobé. Bohužel mám všechny kačky v přímém protisvětle a tak se o pořízené nějakého snímku ani nepokouším. Od rybníku U křížku se ozývá dnešní už třetí modráček, no prostě letos pěkně táhnou. Nedaleká letošní nora ledňáčků říčních se zdá být opuštěná. Za necelou hodinu se v okolí neobjevil ani jeden rybařík.

Vysoko nad hlavou k severu protahují holubi hřivnáči a malá hejna čejek, pak se na chvilku objeví pět vlaštovek obecných. Nakonec ve dvou skupinách přeletí nejméně 120 kormoránů velkých. Hlavním hrdinou podvečera se pro mě stává slepýš křehký, kterého jsem objevil na jedné z hrází. Pořizuju několik snímků této zajímavé ještěrky.

Kolem mne poletuje několik druhů baboček, dokonce první letošní otakárek ovocný, to už tak trochu nechápu. Všude ze břehů do vody skáčou desítky žab - ozývají se ropuchy, skokani i kuňky. Ve starém rákosu a trávě šustí jedna užovka obojková za druhou. S takovou léto začne někdy koncem dubna ... 

V Jarohněvicích jenom odhadnu, že se na rybníku drží skutečně kolem tří tisíc racků chechtavých, tak jak to nedávno reportoval Jarek Zaňát. Místní pár čápů bílých, okamžitě po příletu samce,  poctivě "pracuje" na letošním potomstvu. Maximálně spokojený s letošní oslavou mezinárodního dne ptakošů mířím zpátky za rodinkou. 

 

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok