1 2 3 4 5

Na Adamovskom štrkovišti - labutě a lysky jak na jevišti

Když jsem uvažoval kam se jít vyvětrat v době mezi svátky, nabízelo se nám více možností. Jenže délka dne, směr a síla větrů a mršná intenzita slunečního svitu mluvila jednoznačně pro nepříliš vzdálené cíle. Nakonec jsem vyrazil na Adamovské štrkoviska na druhé straně řeky Moravy. Podle článků na blogu i příspěvků na FB vím, že to tam (ne jenom mě) koncem roku vždycky táhne. Tak nějak podvědomě, ani nevím proč. Snad je tím důvodem výrazně jiné prostředí a typ krajiny, než jaký nacházíme za protějším břehem a taky relativně častý výskyt u nás méně běžných druhů ptáků a nakonec i výborné kafíčko v místní kavárně "Maringotka".

Naposled jsem tu byl před měsícem. A jak se patří na poslední termín lovů vodní pernaté, našel jsem během toho zamračeného dopoledne jen několik postřelených hus velkých a hus běločelých. Na vodě kromě tradiční armády lysek černých a labutí velkých to taky nebylo bůhvíco. Druhovou pestrost zachraňovalo menší hejnko kopřivek obecných a potáplice severní reprezentovala severské druhy.

Když jsem přijel na místo dnes hned bylo zřejmé, že labutě jsou pryč, asi na nezamrzlých rybnících. Takže to, že jsem igelitku se starým pečivem nechal opět u domovních dveří, nebude až tolik vadit. Minule tu bylo kolem 150 ex. dnes 24 ex. a jen jediný s kroužkem - polský fešák s diktátorskými sklony. A přitom jej později k smrti vyděsila čivava v červeném návleku, ale té bych se asi lekl i já, takto bez přípravy.

Lysky se pořád zdržují v počtu 1600-1800 jedinců - narozdíl od minulé vizitace jsem dnes odečetl modře límcovanou (maďarskou), díky hlučné skupince pejskařů připlaval na "dostřel". A viděl druhou s bílým límcem (polskou). S tou mi laskavě pomohl Ondra Ryška - hezky ji nedávno odfotil. Já měl světlo na prdlačku, větší vlny a límec možná z jedné třetiny překrytý peřím, jak byl pták v tom nečasu takový nahrbený a skrčený.

Kdoví kolik límcovaných lysek uniká jinde pozornosti. Límeček na krku lysky opravdu není jako cedule na sjezdu z dálnice. Přestože jsem o jejich možné přítomnosti na lokalitě věděl, vzalo mi snad hodinu - hoďku a půl než jsem první z nich našel, tu nápadnější bílou - naštěstí modřenka byla kousek od ní.

Z ostatních ptáků už to dnes byla pestrá směs druhů kachen - morčáci velcí a bílí (malí), hoholi a hvízdáci, kopřivky a dva druhy poláků, čírky a třešímkou byl zřejmě letošní turpan hnědý. Když k tomu připočtu volavky, kormorány, potápky, racky bělohlavo-středomořské, tak i navzdory absenci dravců jsem po třech hodinách pozorování odjížděl spokojený. Prochladlý a roztřesený jsem ještě mrknul na zcela prázdné nádrže u Kopčan a už zahřátý na zcela prázdné komíny v Hodoníně.

Potom už jsem neviděl nic jiného než obrovský hrnec čaje s pořádnou příměsí tuzemáku. Jednoleté výročí návštěvy takového místa se přece musí zapít. I když se tam co nevidět určitě vypravím.

 

 

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok