1 2 3 4 5

Na kolech kolem železné opony a zase zpátky

Během návratu ze včerejší ( i předvčerejší) terénní akce jsem uvažoval kam se podívat dnes. Na pondělí a částečně i úterý totiž meteorologové předpovídají ještě teplé a víceméně slunenčé počasí. Ve středu má dojít ke strmému ochlazení od noci na středu má začít foukat nárazovitý vítr a přidají se i přeháňky.

Inspirací a pomyslným kamínkem na vahách se stal mediální výstup jednoho kamaráda, který reportáž věnovanou čápům bílý, letošním "ptákům roku", natáčel na loukách pod archeologickou lokalitou Pohansko. 

Zde pomyslně začíná, je to nejsevernější část celého území, ptačí oblasti Tvrdonicko - Soutok. I když jsem předem obdržel informaci, že stejně jako všude jinde, je i tady letos absolutní sucho, neváhal jsem. Obvolal jsem kolegáčky. Nakonec naložil jsem kolo svoje i Alešovo a relativně brzy ráno jsme vyrazili směr Břeclav.

Vláhový deficit v tomto nejzazším jihovýchodním cípu republiky byl zřejmý od prvního okamžiku, většina kanálů, járků a struh byla buď úplně nebo téměř vyschlá. Voda se nacházela jen v hlavních kanáleh, Kyjovce a samozřejmě v jamách po vytěžené zemině.

Pěknou řádku druhů typických pro toto území jsme tak předem "odepsali". Každopádně nakonec jsme i tak odjížděli spokojeni, předvším co se týče pozorování dravců.  Zblízka jsme si prohlédli luňáky hnědé i luňáky červené, oba druhy tokaly, pískaly jak dopravní policajti, nosily nákupní tašky z Lidlu (nepřeháním) na hnízda a předváděly dokonale synchronizované lety.

Viděli jsme orly mořské i orly královské, motáky pochopy, káně lesní, poštolku obecnou. Dravce na obloze každou chvíli doplňovali čápi černí a volavky popelavé, samozřejmě hlavně v oblasti Černých jezer také čápi bílí. Ti opravovali letitá monutná hnízda, tokali na nich a užívali si líbánek.

Během dne jsme navíc pozorovali  mnoho druhů pěvců, řadu z nich vůbec poprvé v tomto roce - například v rákosince u přelezky i na Melambonu rákosníka proužkovaného, v lese u Ruských domků lejska bělokrkého nebo v okolí Lán budníčka většího. Příjemně překvapil zpívající skřivan lesní na hrúdu u hájovny Doubravky. V lese se ozývalo a bubnovalo množství šplhavců včetně na dvou lokalitách ječících krutihlavů obecných.

Po dlouhé době jsem si připomněl kdysi častěji navštěvovaná místa, připomněl různé akce a lidi. Bohužel se s některými z nich na pivku na Šlajzi nebo v Podlužanu už nikdy nesejdu. Z dumavé nálady a náročného zdolávání koruny hráze, která je nově vysypaná nevhodným materiálem, mě vyvedl naštvaný výkřik Aleše: "Kurňa, já mám prázdné kolo !".

  Začal jsem se smát dvěma obřím rýsováčkům, velikosti pivních tácků, v jeho zadním plášti. Hned se pustil do opravy, i když jsme to k autu už neměli příliš daleko. Vypotil jsem krátkou úvahu na téma různých způsobů ochranářských aktivit a opatření ve chráněných územích a pak jsem si k nemalé radosti všimnul, že i já jeden "pivní tácek se žihadlem" (na památku) a taky na zadním plášti, mám. K autu jsem to dojel tak tak.

Cestou domů jsme se v pokročilém odpoledni na skok zastavili, kde jinde než, u Mutěnic. Tento týden probíhají poslední výlovy dvou velkých rybníků Srálkovského a U vrby. Ptačí obsádka na celé soustavě, byla v podstatě tatáž jako během víkendu. Něco málo brodičů - čápi černí i bílí, volavky popelavé i bílé. Stovky racků a desítky (asi čtyři až pět) bahňnáků - ale pestrá škála druhů. Nechyběli ledňáčci na každém kroku, slavík modráček, množství zrzohlávek rudozobých, čírek obecných a dalších druhů kachen.

Po příjezdu domů, jsem si s chutí otevřel dobře vychlazené pivko, všeobecné sucho jakoby přeskočilo i na mně a co si budem povídat, pitný režim se musí dodržovat. Během lepení defektu jsem spřádal plány na dny příští. Zřejmě provedu něco na způsob  "Revize tour 2014" a pokusím se navštívit co nejvíce míst, která jsem dlouho neviděl. Jsem zvědavý na to, v jakém stavu a kondici je po těch letech najdu.

 

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok