1 2 3 4 5

Na konci dubna napřed ochlazení potom nachlazení

Ochlazení výrazné, dokonce s vydatnými sněhovými srážkami ve vyšších polohách a kolabující dopravou tamtéž. V nižších polohách několikadenní ranní mrazíky a přes den trvalé deště, které doplnily hladiny v polních mokřadech a obnovili už vyschlé a zmizelé louže.

Pro ptáky je takový průběh počasí dobrý i špatný. Sněhové přívaly, ale i deštivé a chladné počasí nepřežilo určitě množství mláďat. Nejen některých extrémně brzy hnízdících párů čápů bílých, ale především v řádných termínech hnízdících kosů černých a drozdů zpěvných. Určitě část třeba kuřátek čejek chocholatých na aprílové výkyvy teplot doplatila taky.

Na druhou strany přísun vláhy, doplnění stavu vody v krajině je vítán v kteroukoliv roční dobu (v přiměřeném množství). Letošní tah dlouhokřídlých - racků, rybáků i bahňáků našimi končinami je výjimečný co do počtu druhů, tak do počtu pozorovaných jedinců.  

Díky stále vypuštěným rybníkům můžeme pozorovat stovky jespáků, vodoušů, kulíků i vzácnějších druhů. Letos například u Mutěnic to byl vodouš štíhlý. Hnízdí ve stepích střední Asie a přes centrální Evropu táhne vzácně a víceméně jednotlivě. Pozorování tří břehoušů černoocasých, kteří na lukách u Mutěnic ještě před 30 lety v několika párech hnízdili, je pro nás už vzácnějším zážitkem než sledování již pravidelně hnízdících pisil nebo tenkozobců.

Výjimečný počet celkem deseti rybáků velkozobých - čegrav nebo už nyní početný tah (desítky až stovky jedinců) rybáků černých a racků malých, naznačuje že jarní pohyby zdaleka nekončí. Všechny druhy hnízdí nejblíže v Pobaltí severně od nás a naším územím pravidelně protahují.

Naopak druh, který se k nám pomalu nasouvá z těchto končin (západní Rus a Pobaltí) a u nějž počet zastižení u nás rok od roku přibývá je konipas citrónový. První hnízdní pokusy probíhají ve vyšších polohách na hranicích s Polskem - u nás jsou to Krkonoše, na Slovensku například Orava - ale řada pozorování je i ze plochých širých plání v Maďarsku nebo na východě Rakouska v Burgenlandu. Musím zdůraznit, že i tuto raritu "vyňúrál" Tomáš Baldrián - ornitolog z něj nikdy nebude, ale birdwatcher už z něj je, jéje. Citroňáci se zdrželi spolu s větší skupinou konipasů lučních skoro celý týden. Účastníci sobotního vítání ptačího zpěvu už na něj štěstí neměli.

Zcela mimořádný je letošní tah racků žlutonohých - celkově stovky jedinců musely profrčet našimi luhy a háji, Na řadě lokalit se vyskytla menší hejna a na mnoha místech i skupiny čítající přes deset exemplářů. Na některých polních loužích nebyl problém shlédnout až pět nebo šest druhů racků během jedné seance. Měl jsem to štěstí, že se mi konečně podařilo odečíst barevně značeného racka černohlavého.

Jiní barevně značení ptáčci - rákosníci velcí jsou taky zpátky na svých hnízdištích kolem Hodonína a Mutěnic. Pokud by se vám podařilo některého z nich vyfotit, plně stačí vidět kombinaci barevných kroužků na obou nožkách, dejte vědět - včetně přesného určení místa. Tem můj zde zveřejněný se fláká sem a tam a patří údajně k těm starším štramákům.

Je konec dubna ochladilo se tak, až jsem se nachladil. Doufám, že se brzy dám do pucu a zase někam vyrazím. Zdá se, že tradiční metody léčby na tuto "rýmečku" zabírají a tak můj pozorovatelský výpadek nebude moc dlouhý. Nakonec některé medikamenty se dají v patřičném skleněném obalu brát pro strýčka příhodu s sebou, pokud si člověk zaopatří osobního řidiče. Jeden mě napadá. Dnes se totiž vymlel na kole a tak se určitě pár dnů bude přibližovat autem.

 

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok