1 2 3 4 5

Ochrana ptáků na Kyjovsku

Níže uvádím  článek - úvahu, který vyšel silně zkrácený a ve velice pozměněném znění v Kyjovských novinách v dubnu letošního roku.

Pasaáže citované ze 130 let staré knížky J. Horáka: Ochrana ptactvu, mě doslova vyrazily dech tím, jak jsou aktuální a použitelné v mnoha směrech i v dnešní době. A to v době vzniku této útlé publikace bylo ještě "moderní " zemědělství v plenkách.

 

OCHRANA PTÁKŮ NA KYJOVSKU.


„ Za naší doby jeví se snaha v kruzích rolníků a hospodářů vzdělávati a využitkovati každou píď země, která posud třeba zdánlivě ladem ležela, s čímž spojeno mýtění  všelikého trní, roští, křoví na mezích a plotů. Nelze upříti, že příčinou tohoto jednání jest jaksi zdánlivá nutnost a snaha rolníka, by zvýšil výnosnost svého hospodářství, i domnívá se, že k tomu má zapotřebí každé sebe menší plochy a pídě země.
V tom ohledu arci se mýlí a jeho přílišná opatrnost či vlastně lakotnost tresce se záhy na něm a to velmi přísně.
Hubením roští a křoví na mezích a plotů zasahuje člověk v působnost přírody, a sice na svou vlastní škodu. Kdo by o tom pochyboval, ať jen pozoruje život v přírodě.“


Myslím, že lepší úvod k článku o ochraně ptáků na Kyjovsku jsem nemohl vybrat.  Popisuje velice přesně hlavní příčinu, v současnosti alarmujícího, úbytku běžných – obecných druhů ptáků zemědělské krajiny.  Tím je necitlivý přístup k půdě, krajině, vodě a zeleni v ní – fundamentu, bez kterého nemůže lidstvo existovat.  K tomu odcizení a ztráty pocitu sounáležitosti se „zemí živitelkou“ došlo zřejmě v době vylidňování venkova během průmyslové revoluce. Možná.
Každopádně od dob sepsání onoho přípisu uběhl nějaký čas, města se zvětšovala, venkov se vylidňoval, technika šla kupředu mílovými kroky a lid dělný je třeba nakrmit a dát mu hry. Ví se už z dob starého Říma. Bez ohledu na formu státního zřízení moderní zemědělství - kapitalistické i bolševické - šlo cestou intenzifikace a modernizace výroby. Ne chovu, ne pěstování, ale výroby. A přirozená krajina s mnoha rozptýleně rostoucími stromy, s mezemi tvořícími často hranice pozemků porostlými pásy keřů a polními mokřady tak, jak ji známe ze starých filmů nebo fotografií, šla do kytek (viz www.kontaminace.cz). 

Na takové změny, které se v posledních 50 letech násobně urychlily, reagovali ne jenom ptáci jediným možným způsobem. Začaly z takové krajiny mizet. U druhů jako skřivan polní, strnad obecný, koroptev polní, vrabec polní a řadě dalších, došlo za posledních 30 let k poklesu až na polovinu původní početnosti.

Finančně nákladné projekty hrazené z různých dotací a jiných zdrojů EU nejsou velice často tolik efektivní, jak se původně počítalo. I většina dlouhodobých projektů aplikovaných v „šetrném“ zemědělství nepřináší patřičný efekt (viz  http://jpsp.birds.cz/).  Ke zlepšení z hlediska ptáků u nás došlo na pár let po pádu komunismu – do doby, než se naše zemědělství opět stabilizovalo a zprivatizovalo.  Západní Evropu jsme dohnali minimálně v tom, že už i my máme na pár jarních týdnů jedovatě žlutou krajinu, která potom zezelená a následně zhnědne a pak vydá olej.

Jinou, modrou barvu, jejíž vliv na ptactvo zatím není zcela prozkoumaný, nyní do polí nepřináší chrpy, koukol anebo vodní plochy; ale přehršel solárních elektráren budovaných často na kvalitní orné půdě.

Negativní dopad na početnost ptáků má i změna hospodaření v lesích, ale vztah ke stromům a křovinám v našem okolí obecně.  V lesích se neustále preferují smrkové nebo borovicové monokultury s minimálním zastoupením příměsí listnatých (melioračních) dřevin.  V krajině vymizely staré ovocné stromy kolem polních cest. Kolem cyklostezek, pokud vůbec, se vysazují různé kultivary a hybridy rychle rostoucích topolů nebo okrasných javorů.  Staré aleje nebo větrolamy na hranici životnosti, hromadně  odumírají  - bez náhrady. Různé těžebně – štěpkovací firmy mají žně, často až řez na pařezu ukáže, že v hoblinách, které proletí komínem  skončily úplně zdravé stromy.  Co na tom, že nově vysazené stromky následně zpravidla nikdo neošetřuje a většina z nich do roka a do dne odumře.  Každý trochu vnímavý obyvatel Kyjova registruje i úbytek zeleně na území města. Je hezké, že město získává tituly v různých květinových soutěžích, ale podle mě by mělo mnohem více ozelenit  parčík nad muzeem nebo i hlavní park. Více zeleně by sneslo i sídliště Za stadionem nebo ulice například Mezi mlaty nebo Brandlova.  Úsměvně tak vyznívá zhodnocení činnosti technických služeb města Kyjova a článek  o ochraně motýlů, uveřejněné souběžně v únorovém čísle Kyjovských novin, které jen dokumentuje výrazně odlišné chápání a pohled na funkci a správu zeleně v našem okolí.
Už v 50. a 60. letech minulého století začali lidé, schopní vidět nad rámec běžného časového horizontu, v našem regionu navrhovat a často s velkými obtížemi vyhlašovat území určená především k ochraně zbytků původních stepí nebo pastvin, které díky těžší přístupnosti odolávaly modernímu obdělávání zemědělské půdy. Ale byly mezi nimi i lokality zřízené mimo jiné i k ochraně ptáků. Jednou z takových prvních vlaštovek na Kyjovsku byl třeba Písečný rybník u Milotic. Až po společenských změnách a především po vstupu do Evropské unie, došlo k zásadním změnám.

Jednou z mnoha podmínek přijetí naší země do EU bylo také vyhlášení sítě tzv. ptačích oblastí. V České republice jich bylo zřízeno celkem 41.
V našem regionu máme takové oblasti dvě.  Bzenecká Doubrava -Strážnické Pomoraví chrání, v rámci naší republiky, výjimečné populace dudka chocholatého, lelka lesního, skřivana lesního a jejich stanoviště – jedná se o unikátní komplex borovicových lesů na vátých píscích a lužní lesy a louky v nivě řeky Moravy. Druhou ptačí oblastí je Hovoransko – Čejkovicko, ta byla primárně vyhlášena za účelem ochrany a stabilizace populace strnada zahradního. Druh početně mizející z celého svého evropského areálu bohužel vymizel i odsud.  A ukazuje se, že jednou z možných příčin byly EU dotace na výsadbu nových vinic. Vinice totiž zcela nahradily původní záhumenková políčka s pestrou a měnící se skladbou plodin a spoustou rozptýleně rostoucích ovocných stromů. Novým vinohradům padlo za oběť množství takových stromů, které byly pro strnada zahradního velice atraktivní.

K ochraně ptáků na Kyjovsku, jak už naznačil předchozí text, přispěje zřejmě více než drahé a nejisté projekty a programy -  byť spolufinancované z EU – změna přístupu a pohledu na věc od každého místního obyvatele.  Větší úcta ke starým, křivým, děravým a nevzhledným stromům. Více přízně listnatým dřevinám, i když je po nich na podzim binec. Je jedno, jestli je řeč o stromech a keřích na soukromých nebo obecních pozemcích.  Ponechávání části zahrad neposečené se stromem nebo keřem v rohu pozemku. Velice moderní trend v Anglii, v zemi odkud k nám přišel šílený trávník. Vytváření náhradních hnízdních možností během zateplování domů pro rorýse anebo jiřičky. 

Je hezké a záslužné ptákům vyvěšovat hnízdní budky a v zimě jim sypat semínka do krmítek, nejvíc jim ale pomůžeme ochranou nebo obnovováním jejich přirozeného prostředí. Nebo aspoň snižováním negativních vlivů, které taková místa ohrožují.

Krajina, i když se to nezdá, má svou paměť. Dobře je to vidět na samovolném obnovování různých mokřadů a tůní, v místech kde dosloužila meliorační síť. Je vhodné obnovit, pokud je to jen trochu možné síť starých polních cest a liniovou výsadbou vhodných stromů aspoň trochu „rozbít“ jednotvárné obrovské plochy dnešních lánů. Stejně tak je velice záslužné revitalizovat různé staré sady a štěpnice, na mnoha z nich dosud rostou původní odrůdy rezistentních ovocných stromů, které se kdysi vysazovaly poblíž téměř každé obce.   O znovuzavedení pastvy dobytka v co největším možném rozsahu, není potřeba se rozepisovat.

„ Máť každý člověk znáti poměry a zařízení přírody, život a činnost každého takového zvířete.  Jestliže po desítiletí, ba po celé věky se hřešilo hubením, zanedbáváním ptactva, bude rovněž nyní dlouhého času zapotřebí, než nastane poměr lepší, příznivý.  Proto však nesmíme dát se odstrašiti od toho; nýbrž počněme práci tu raději hned. Každý přítel přírody vůbec, každý lidumil měl by se snažiti, by dle možností  přispíval k ochraně a šetření našich nejbližších přátel.  Pozoruje-li se nyní již, že ubývá ptactva způsobem nápadným, co lze mysliti o tom, jaké to bude za sto let ?  Zajisté smutné" 

                                                                                   
J.Horák,  Ochrana ptactvu,  Slaný 1884

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok