1 2 3 4 5

Odkud k nám na jižní Moravu přilétají racci bělohlaví ?

Hlavním hybným momentem pro sepsání tohoto krátkého příspěvku bylo nedávné pozorování kolegy Tomáše Baldriána. Ten byl opět, jak je často jeho zvykem, ve správnou dobu na správném místě. A díky tomu se mu během odpoledne  10. července 2014 podařilo na Písečném rybníku u Hodonína odečíst celkem tři barevně značené racky bělohlavé. Všichni ptáci, jak vyplývá ze zpětných hlášení, byli označeni na hnízdištích v jižním Polsku.


S barevně značenými racky bělohlavými se před několika lety doslova roztrhl pytel.  U našich severních sousedů se rozjelo masívní značení na stále se zvětšující hnízdní populaci.

 
Jedním z důvodů výzkumů a s nimi spojeného „barevného“ kroužkování bylo i zaměření se na zjištění tahových cest, pohnízdních potulek a míst zimování.  Na území Polska se navíc setkávají jako hnízdiči tři druhy velkých racků – racek stříbřitý, středomořský a bělohlavý. Často mezi nimi dochází ke vzájemnému křížení. Smíšené páry jsou hodně časté zvláště u dvou posledně jmenovaných druhů, které jsou velice příbuzné a jako samostatné byl vyčleněny teprve nedávno.
Úsměvné je, že v Atlase migrace ptáků (Aventinum 2008)se udává pouze několik v té době známých nálezů nebo odečtů kroužkovaných racků bělohlavých. Navíc většina z nich byla ukrajinského původu. Od doby vydání této publikace jsou každoročně odečteny desítky, zřejmě však až stovky barevně značených racků.
Něco jiného je odečítat méně krotké ptáky na náplavkách nebo nábřežích řek ve městech nebo je odečítat na skládkách komunálního odpadu, které jsou pro ně bohatými zdroji potravy. A zcela jiné je odečítání relativně plachých ptáků na rybnících nebo jiných vodních nádržích.


Tam se větší šance naskýtá jenom v době výlovů rybníků. Jednak se ptáci osmělují a zaletují lovit nebo paběrkovat i blíže ke břehům anebo posedávají a postávají na bahnech a mělčinách vypuštěných rybníků. Tehdy je možné je snadněji odečíst.
I tak, aspoň z vlastní zkušenosti vím, se větší část ptáků odečíst nepodaří – buď kvůli přílišné vzdálenosti  nebo ušpiněnému kroužku, mnoho ptáků jsem nafotil v letu, ale kvalita snímků mě nedovolila s jistotou odečíst kód.


Na Hodonínsku zatím máme doložený výskyt 4 racků bělohlavých značených v Polsku, jeden z nich s kódem PLBZ je „starý známý“.  Dále byl v době podzimních výlovů odečtený mladý pták kroužkovaný na Oravě na Slovensku. Nakonec byl nafocený jeden racek bělohlavý z východu Ukrajiny. U ukrajinských ptáků se předpokládá, že se na naše území nedostávají „spodem“ podél Dunaje, ale spíš „horní“ cestou přes východ Polska.
K jedinci s kódem PUAE tolik, ptáka jsem nafotil během výlovu Jarohněvického rybníka u Dubňan v listopadu 2011. Našel jsem jej náhodou během zpracování snímků z toho dne. Snímek jsem upravil včetně textu a samozřejmě zapomněl odeslat.  Hlášení jsem poslal s velkým časovým odstupem a naopak zase kroužkovací centrála jaksi pozabúdla reagovat a neposlala odpověď. 
Když jsem se kolegům z KS připomněl  a konečně v lednu 2014 obdržel (podezřele rychle) jeho rodný list. Zjistil jsem, že jej téměř přesně o rok později pozoroval kolega Pavel Ondra na rybníku u Vlasatic. Holt se mu asi na jižní Moravě zalíbilo a tráví tady svoje mládí a dospívání.

Co říct na závěr, jako vždycky vás chci vyzvat - buďte pozorní a dobře si jakýmkoliv silnějším dalekohledem prohlédněte všechny racky s podezřele zabarvenými nohami. Ti z vás, kteří fotíte se silnějšími objektivy, vyplatí se i během šoulačky občas vyfotit  přeletující  „velké“ racky – doma při patřičném výřezu se můžete dočkat milého překvapení a následného napínavého čekání na odpověď z KS.


Na závěr musím poděkovat Tomáši  Baldriánovi za souhlas s použitím jím získaných údajů. Stejně jako můj, tak i dva z jeho polských ptáků pocházejí z velké kolonie poblíž obce Paczków.

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok