1 2 3 4 5

Ostrov racků v Mutěnicích dva roky poté

Celý tento příběh začal před dvěma a půl léty. Česká společnost ornitologická oslovila členskou základnu a přišla se zajímavou novinkou. Tak trochu z hecu jsem sepsal velice jednoduchý projekt a poslal žádost do Prahy. Co se dělo dál, to jsem shrnul pro časopis Ptačí svět do krátkého příspěvku, který vkládám níže.

 

Malý členský projekt 2012

Revitalizace hnízdního ostrůvku racka chechtavého.

Racek chechtavý se v posledních letech v České republice stává stále méně běžným i početným hnízdivcem. Stejný vývoj prodělává i jeho populace na rybnících kolem říčky Kyjovky na Hodonínsku. Právě proto jsme si tento druh, tedy přesněji akci na podporu jeho hnízdění, zvolili jako téma malého členského projektu. Jak už to bývá, ani jsme už nedoufali … a přeci - po čase přišel e-mail  ze smíchovské centrály,  proveďte mobilizaci a vyrazte do akce – váš projekt byl vybrán jako nejlepší. Bylo na čase, doba vhodná k uskutečnění prací se kvapem krátila. Ostrov je totiž také hnízdištěm několika párů husy velké a my bychom v žádném případě nechtěli rušit jejich hnízdění.
Je brzké ráno 11. února 2012. Tlak i rosný bod byly v pohodě, ale teplota -15°C zrovna do práce v terénu nezvala. Přesto se nás na hrázi hloubkově zamrzlého rybníka Třetí Zbrod u Mutěnic sešlo celkem dvanáct  ve věku od 2 do 58 let. Veškerý materiál a pracovní nástroje předem připraveny. Způsob provedení prací je také předem elektronicky prodiskutovaný.  Nezbytný alespoň ústní souhlas majitele rybníku máme také, takže jdeme na to. 
První četa ve složení Ivo Paulík, Petr Salinger, Martin Grossman a Jiří Komín s drobnou kamennou drtí   pytlovanou a převáženou na dětských sáňkách kmitá tak intenzívně, že i 25 cm tlustý led začíná po chvíli vydávat praskavé zvuky typické pro tání a oblevu. Nicméně 3 tuny drti vysypané den předtím na okraji hráze chlapci přesunuli na ostrov vzdálený asi 150 m od břehu bez ztráty kytičky.
Druhá četa Radek Severa, Radek Motal pod velením Jarka Zaňáta s křovinořezy a motorovou pilou seče a řeže a seká a seče a řeže a seká a průběžně kupkuje a přímo na místě pálí kubíky hmoty zdřevnatělých stonků topinambur, pelyňků a merlíků – zmizet muselo i několik stromků a keřů především nepůvodních dřevin.  Vše ještě pečlivě vyhrabat. A nezapomínat na pitný režim – vloni to bylo se slivovicí zase velice dobré, aspoň podle aktuálně hodnocených vzorků.
Třetí četa - moje maličkost, Gašpar Čamlík a později přišedší Ondra Ryška pokládá na předem vybraných místech temene ostrova folie a izolační materiály, na ně vrství kamínky a instaluje odsedací polena a krycí roury pro kuřátka rybáků obecných. Rybáci se vloni nepříliš úspěšně pokoušeli na ostrově hnízdit. Jejich počty na rozdíl od racků šly v posledních letech nahoru a instalovaný plovoucí ostrůvek již kapacitně nedostačoval počtu zájemců o hnízdění.
Práce na místě zabrala díky dokonalé předchozí přípravě většinu jediného kratšího zimního dne, takže po kontrole a převzetí dozoru nad požářišti, které provedla Šárka Adámková s malým Mikulajdou Zaňátem,  zbytek party zajede jen na rychlý pozdní oběd.  Nezbytné poděkování všem dobrovolníkům ornitologům, fotografům přírody, laickým ochranářům a junákům či skautům, kteří nezištně přiložili ruku k dílu. S pocitem dobře odvedené smysluplné práce se vracíme k vyhřátým domovům.
Hnízdní sezona v plné míře potvrdila smysl akce. Efekt nárůstu počtu hnízdících racků chechtavých byl vynikající a předčil naše nejsmělejší očekávání. Zatím co v roce 2011 hnízdilo na bujně zarostlém ostrově   asi 700  párů racka chechtavého po úpravách zde letos hnízdilo párů minimálně 1500. Populace racka černohlavého zůstala na stejné úrovni tj. asi (5) -7 hnízdících párů.  Potěšitelný byl strmý nárůst počtu párů u rybáka obecného, který meziročně stoupl z 15 v roce loňském na nejméně 35 párů v roce letošním. Na začátku hnízdění v době toku se zde dokonce zdržovalo 45-50 párů. U všech zmiňovaných druhů momentálně hnízdění ještě probíhá a tak si na úplně konečné výsledky ještě budeme muset počkat .

Karel Šimeček, ČSO

 

Brigádu jsme zopakovali i v zimě 2013, kdy jsem opět, tentokrát v užším kádru, kompletně posekli a spálili veškerou buřinu - především zdřevnatělé stonky merlíků a pelyňků. Počty hnízdících racků chechtavých byly zase o něco vyšší než v roce předchozím. Kolonie rybáků obecných mírně posílila, ale hnízdní úspěšnost tohoto druhu není zatím příliš vysoká. Racek černohlavý zřejmě vyhnízdil, ovšem pouze dva až tři páry, jeden lichý samec navíc zřejmě ve smíšeném páru s rackem chechtavým. 

 

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok