1 2 3 4 5

Podvečerním rackováním dala by se nazvat činnost

které jsem se spolu se dvěma mladším í a krásnějšími kolegy účastnil. Ale začněme od Adama, teda od telefonátu, který mě zastihl napůl cesty domů z práce. Volajícím byl Aleš a suše mě sdělil, že na Srálkovském loví barevně značený čáp černý.

Po téměř dokonalých hodinách s mírně nedotočeným vozítkem vyrážím zpět k Mutěnicím - jednak proto, že určitě uvidím prvního letošního švarcštorcha a druhak proto, že při troše štěstí odečteme kód kroužku a přispějeme tím k lepšímu poznání biologie tohoto nesmírně šarmantního brodivce.

Aleš mě dokonale naviguje, dokonce i s udáním nejlepší pozorovací pozice z hlediska aktuálních světelných podmínek. No prostě navádí mě jako dokonalého blba, který se nikdy kolem Srálkovského nevyskytl. Rybník je právě vypuštěný a lovený, rybáři už jsou na baště - ptáci si dopřávají hody. Je tu asi 300 racků chechtavých, 15 volavek popelavých a 5 volavek bílých, 41 jespáků bojovných a 1 čáp černý.

Od výloviště se přesunuju za kolistou, zpoza stromovitých černých bezů nacházíme čápa černého. Ten jak naschvál loví v hlubší vodě anebo ve výhledu a odečtu brání různé větvičky nebo stvoly rákosu. Pták o nás ví, protože občas se dívá zkoumavě naším směrem, ale jsme dostatečně daleko. A tak nakonec se dílo daří - bílý plastový kroužek na levé noze nese kód (alfanumerický) 616T, pravou nohu zdobí kroužek kovový.

Super, prostě spokojenost, obzvlášť když nám k tomu zářezu vyzpěvuje jingle trio složené z první letošní pěnice černohlavé,  pěvušky a červenky. Chci ještě mrknout na černouška, ale jakoby se po něm bahno slehlo - zmizel jako duch. O chvilku později v protisvětle z druhého břehu Kyjovky fotím odlétající ptáky, doma mezi volavkami nacházím na monitoru čápa černého - fajn, jenže jak tak čumím na obrazovku, tento nemá 100% žádný kroužek.

Cestou k Jarohněvickému, kde na nás čeká Onderka, nacházím mezi potápkami malými už i jednu potápku černokrkou, u rákosu hlídkuje houser husy velké a kousek od něj pospává páreček husice liščí. Na rybníku už se to srocuje. Na hladině a ostrůvcích je odhadem minimálně tři a půl tisíce racků chechtavých a různě z okolí přiletují další a další. Hladina začíná být nádherně bílá.

Místní pár racků bělohlavých trpělivě postává a pobíhá na "jejich" ostrůvku mezi desítkami kormoránů velkých. Jako každý rok už se nemůžou dočkat až ta uchrochtaná banda zmizí někam do Pobaltí. To aby už měli klid na vlastní hnízdění. S dospělým párem se tu zdržují i dva immaturní jedinci, předpokládám, že to asi budou mamánci z loňského hnízdění. Svatební pozornost, na jehož předání upozoronil pozorný pozorovatel Ondra, je jak jinak ryba, jenom je trochu větší než třeba u rybáků. Asi dvacet centimetrů velkého kapříka nebo karase (?) obdarovaná, zřejmě aby neurazila, polykala s velkým nasazením drahnou chvíli. Ještě při zapíjení té svačiny jí ze zobáku čouhal kousek ocasu toho šupinatce.

Počet racků chechtavých je v té chvíli už na hranici čtyř tisíc. podstatné je, že po minimálně třiceti raccích bouřních objevujeme čtvrtý druh racka - pár racků černohlavých v popředí velkého hejkna chechtáčů a vzápětí Ondra navádí naše zraky na trojici dospělých racků žlutonohých v pozadí hejna chechtáčů.

No co dodat - rackování jak má být. Slunce klesá strmě k horizontu, je čas na něco malého do žaludku a trochu tepla domova.

 

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok