1 2 3 4 5

První jarní sobota

I když rána bývají ještě chladná a často s mrazíky, přes den, pokud je stejně jasný jako ten dnešní, už Slunce hřeje o sto šest. Dnes jsem se ven dostal až odpoledne, tak jsem zvolil kontrolu blízkého okolí Kyjova.

Ze všech možných míst jsou na avif.birds.cz hlášeni kulíci zlatí. Při vzpomínce na loňský "zaražený" průtah a vynucený pobyt obrovských hejn těchto nádherných bahňáků mi to prostě nedá a na nejbližším možném místě sjíždím na polní cestu. Kulíky v plochách kolem polního letiště, ani později jinde kolem Milotic nenacházím. Severské druhy tak dnes zastupuje samice pilicha a nejméně tři káně rousné, které třepotavým letem hledají něco k snědku, aby potom v termice nabraly výšku a přesunuly se dál k severu. 

Ale všude přítomní skřivani polní, hejnka špačků obecných a i ten osamocený konipas bílý poblíž polního hnojiště, jasně avizují příchod jara. Bramborníček černohlavý, který mi zkříží cestu typickým nízkým letem u Mistřína, tento fakt jenom potvrdí. Mokřady a i hladina pískovny jsou dnes jako vymetené - myslím tím téměř bez ptáků. Marně dumám nad tím, proč ? Odpověď dostanu za chvíli jenom co dorazím k Jarohněvickému rybníku u Dubňan. Protože navíc přijíždím od lesa, mám rybník pod sebou jako na dlani a vidím i na tu dálku, že je ptáky "narvaný" k prasknutí.

Následující dvě a půl hodiny strávím sčítáním a pozorováním z celkem tří různých míst. I tak jsou u některých druhů (husy a racci a kachny) odhady velmi hrubé, protože ptáci jsou neustále v pohybu, husy navíc rybník opouští odletem na pastviště úplně, průběžně se samozřejmě i vrací. Bylo to jako návštěva dobrého filmu, těch pár hodin uběhlo jako voda. Herci v hlavních rolích byli třeba značená husa polní nebo pár labutí velkých.

Husa polní s bílým krčním límcem, i po konzultaci s Ondrou Ryškou, který ji předevčírem objevil, byla potvrzena a kód určen jako A AR. I když se mi zpočátku (na tu dálku) jevil spíš jako A AA. Byla to fuška, v tom semknutém hejnu z větší části spících hus polních, najít podruhé tu  "pravou". Husy velké i běločelky byly rozptýlené po ploše rybníka a ve velkých počtech se tradičně taky pásly v areálu bývalé farmy.

Labutí pár, zdá se obsadil jeden z posledních ostrůvků, doposud výsostné území a hnízdiště páru racků bělohlavých (středomořských ?). Jsem velice zvědavý jak boj o ostrůvek dopadne, jedna z labutí zřejmě už sedí na základu hnízda. Každopádně dnes se rackové drželi v odstupu i kvůli tomu, že úzká deponie byla trvale přeplněna dalším druhem - kormoránem velkým.

Ve vedlejších rolích nebo jako komparz působily kachny divoké a poláci velcí. Obou jsem napočítal přes tisíc a spolu s husami polními dnes na rybníku jednoznačně početně dominovaly.

Druhovou pestrost vytvářely především kachny - kopřivky, poláci velcí a chocholačky, zrzohlávky, morčáci velcí a bílí, ostralka. Doplňovaly je potápky roháči (již tokající páry) nebo početné lysky černé. Barevně pak modrou hladinu rybníka rozbíjely labutě velké, volavky bílé a smíšené hejno ukřičených racků. 

Když jsem se sluníčkem v zádech a nízko nad obzorem opouštěl hráz rybníka, měl jsem v notesu téměř 20 druhů vodních ptáků a odhadem skoro šest tisíc sečtených jedinců. Lepší důkaz o tom, že se TO konečně pohnulo ani není možné doložit.

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok