1 2 3 4 5

První jarní víkend vyšel na jedničku počasí až na nedělní dopoledne

bylo více než přijatelné. Teploty se především v sobotu držely na velice příjemných hodnotách až 16°C. V sobotu jsem jak říkáme na Slovácku "lašoval" kolem Lednice. K Mlýnskému rybníku jsem se nakonec nedostal, Prostřední rybník jsem shlédnul z hráze od Hlohoveckého - bylo na něm plno racků, lysek a poláků. Oba jsem plánoval na zpátečku, jenže to jsem ještě netušil, jak moc příjemně se zasekám na dalších místech a že budu z primovní akce odvolán.

Hlohovecký rybník jsem čeknul z několika míst, protože byl nacpaný ptákama k prasknutí. Jejich souhrn jsem umístil na avif, ale potápku rudokrkou a hoholku lední musím zmínit i tady. Oba ptáci už v dokonalém svatebním šatě a i když to bylo pozorování na velkou distanc, stálo určitě za to. Však jsem u Hraničního zámečku pobíhal se stativákem pěkně dlouho. Nemluvím o zbytku sestavy na hladině, která byla taky úctyhodná.

Nesyt je letos vodou napěchovaný na doraz a na vodě pospávají jenom poláci velcí a chocholačky a nevelké množství velkých hus. Jinak až na přelet orla mořského nic moc.

Trochu veselejší to bylo v rákosinách u pozorovatelny ve východním cípu rybníka- přivítali mě budníčci menší, červenky obecné a slavíci modráčci, ti hned v počtu tří samečků. Do toho se neustále ozývali dva chřástali vodní. V zálivu se bez ustání naháněli houseři a občas to schytal i náhodný proplouvající, třeba lyska černá.

Z pozadí ke mně doléhaly hlasy husic liščích - ny Výtopě jich bylo 14 párů (!) a v tom slunečném odpoledni tokaly naplno. Skvělou atmosféru doplňovaly desítky čírek, kopřivek spolu se lžičáky a zrzohlávkami. Modrá  hladina malého rybníčku jskoby rozkvetla exotickými barvami pestrých vrubozobců.

Z pozorovatelny si nejde nevšimnout odchytových sítí na bahňáky. jsou natažené na oblíbené lokalitě. Teď přes den jsou skasané, odchyt bahňáků probíhá v noci. Volám Jirkovi Sviečkovi jestli se tu někde po okolí nemotá. Nemotá. Objíždím horu a v podmáčených polích kolem louží kromě balabánů nacházím letošního prvního kulíka říčního a jespáka obecného, ten je celý v nevýrazném šedavém zimním kabátku. Chvilku jsem váhal, protože tento jedinec měl nápadně dlouhý zobák, ale bohužel jsem ho neviděl v letu. Nakonec aspoň kousek popoletěl - tak ho řadím k poddruhu alpina. Jak psáno v moudrých knihách.  To bekasina otavní i jespáci bojovní odlétli s předstihem. Jeden z bojovníků má na pravé noze bílý, zřejmě plastový, kroužek.

Prohlédnu si dalšího modráčka, poslechnu další  "prasátka" v rákosině směrem k Nesytu a pod náhle zataženou oblohou sedám do auta a po svolávacím telefonátu upaluju k domovu. Beru to oklikou přes Trkmanec, ale ten je po odletu seveřanek takový posmutnělý. Kolem silnice protahující hejnka pěnkav obecných tak jsou jediní ptáci, kteří poutají moji pozornost.

V neděli dle prognózy, čerstvý nárazovitý vítr a podmračno s citelně nižšími teplotami. Po náročném kulábrovém večeru, vyrážím až kolem desáté. Napřed jedu pod těmickou velkoskládku odpadků. Už zdálky se louže za Fibingrovým mlýnem bělá a to je dobré znamení. Racků chechtavých je tady přibližně tolik co minule. Racků bělohlavých a racků bouřních, ale výrazně méně - téměř žádní. Zjistím od obou druhů všehovšudy po čtyřech jedincích. Bouřňáci jako vždy těžce terorizují chechtáče.

Už se chystám k odjezdu, když mi nad hlavou k vodě proletí další větší, ale jiný racek. Hohó, je to ten, na kterého jsem si tajně myslel. Nádherně vybarvený dospělý racek žlutonohý. Bohužel je plachý až běda a po chvíli odpočinku mizí pryč, zpátky na skládku. A už se nevrátil. Zajímavé, jak pravidelně se na této malé louži na úpatí Chřibů, tento druh objevuje.

Přejíždím ke Stlařce. Na hnízdě čápů na komíně , stejně jako na tom na zámku ve Bzenci, zatím žádný čáp bílý nestojí.  Zato čápů černých už je hlášených spousta a z různých míst po celé republice. Dnes na ně štěstí nemám. Vyfukuje čím dál víc, ptáci se drží v závětří pod hranou lesa tj. na opačné straně rybníka.  Dnes je tu pestrá sbírka kachen - překvapuje více než sto čírek obecných, dále je tu hvízdák, lžičáci, čírky modré a hoholi severní. Husy už jsou v párech, ale zatím to na hnízdění nevypadá. Rybník je přeplněný vodou.

Jednu z plovoucích plošin pro rybáky obecné vítr zahnal do kouta u výpusti za husí farmou. Rybníkáři si zase pomohli, jakési bahno, možná z čištění výloviště, navezli  do prohlubně v lesíku za farmou.

V polích jezdí sem a tam dva obrovské traktory a vláčí hrubou orbu, jarní práce navzdory podmáčené půdě začaly. Čerstvě obrácené zeminy využívá ke snadnému nalezení potravy snad šest tisíc špačků obecných spolu se stovkou čejek chocholatých. Ptáci se v tom silném protivětru pohybují nízkým letem těsně nad terénem. V jednom z hejn špačků nacházím dva vodouše rudonohé, poblíž uměle vytvořeného mokřadu se ozve kulík říční a v oraništi opodál poskakuje dvanáct brávníků spolu s dvacítkou holubů hřivnáčů. Z drátů VN to celé pozoruje ťuhýk šedý, určitě mu neunikl i neúspěšný útok samečka krahujce na jedno z malých hejnek špačků.

NPP Váté písky je osazovaná novými cedulemi a tabulemi. Také několik statných starých borovic bylo sťato, aby plocha měla ještě více polopouštní charakter, zřejmě. U pískovny, jejíž zóna těžební předpřípravy už dosáhla "černé cesty" zpívají minimálně dva skřivani lesní, dalšího pak objevuju cestou k Janovu mostu. I tady je okrajem lesa zřetelný tah pěnkav a brávníků.

Mám hlad, jedu domů. 

 

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok