1 2 3 4 5

Racek chechtavý první kontrola v roce 2014

Malému členskému grantu zaměřenému na podporu hnízdních možností racka chechtavého formou úpravy hnízdiště jsem se nedávno věnoval v krátkém příspěvku. Fotogalerie byla věnovaná většinou účastníkům vydřených dvou ročníků brigád.

Průběh zimy 2013/2014 nám bohužel neumožnil provést organizačně zajištěný ročník třetí. Nicméně jsme se shodli, že "volné" plochy vhdoné ke hnízdění racků a rybáků jsou již dostatečně velké. To, že nezarůstají je dílem pravidelného spásání husami velkými a také tím, že západní a severní břehy ostrova jsou oblíbeným místem odpočinku pro mnoho druhů vodních ptáků. Jsou zde plochy od úplně prostých jakéhokoliv porostu přes plochy se zapojeným trvnatým porostem až po plocha drnovité. Obrovský rozdíl v porovnání se stavem před dvěma třemi léty, kdy bylo pro dospělého člověka problém se vůbec prodrat hustou změtí merlíků, topinambur a pelyňků.

Detailnější kontrolu hnízdiště jsem letos poprvé provedl v polovině velmi teplého března. Na kolonii se v té době zdržovalo kolem 3-3,5 tisíce racků chechtavých. Část z nich ještě mohou být protahující ptáci, ale většina z nich se prostě vrátila domů. mezi nimi jsem napřed zaregistroval podle hlasu a později i dohledal pětici vzácnějších racků černohlavých. Zřejmě dva páry a tradičně i "lichého" kroužkovaného samce, který to opět zkoušel na samičku racka chechtavého. Zuřivě přitom obhajoval potencielní hnízdní prostor a napadal kohokoli, kdo se v něm nějakou náhodou objevil. Vystrnadil ze svého dvorku husy, kormorány i kachny. Jen co sjednal pořádek, spolu se všemi ptáky, kromě tvrdě spících hus, se zvedl do bezpečí vzdušného prostoru. To v okamžiku, kdy zde pokoušel lovecké štěstí sameček jestřába lesního. Další planý poplach o chvíli později způsobil přelet jednoho z letošních prvních motáků pochopů. Tento dravec, narozdíl od jestřába, nejevil o racky žádný zájem.

Kolekci racků na rybníku doplňovalo několik různě starých racků bělohlavých a také ojedinělí racci bouřní, oba v šatě druhé zimy. 

Kolonie často několika set párů racků chechtavých byly před pár lety ozdobou téměř každého většího rybníku. Jen na soustavě rybníků podél Kyjovky jich před dvaceti lety bylo nejméně sedm až osm. To je ovšem historie. Početnost a hustota rozšíření kdysi běžného druhu strmě klesala a dnes je racek chechtavý (viz Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR) řazen mezi druhy zranitelné a silně ubývající. Početního maima u nás dosáhl v 70. letech minulého století, kdy se velikost populace odhadovala na 200 až 350 tisíc párů. V současnosti v ČR nehnízdí více než 50 - 100 tisíc párů.

Ještě líp o pklesu početnosti mluví tato čísla: v letech 1973-1977 první mapování hnízdního rozšíření bylo hnízdění prokázané v 79% (257) kvadrátů zatímco v letech 2001-2003 to bylo už jenom ve 36% (102) kvadrátech, přičemž se výrazně zmenšila průměrná velikost kolonií. V knize se dále konstatuje, že nelze přesně určit přesné příčiny ubývání a tak je těžké přijmout nějaká konkrétní ochranářská opatření.

O to víc mě těší, že naše práce u Mutěnic přináší své plody, početnost místní kolonie utěšeně narůstá, je spolu se zanikajícími hnízdišti na blízkém Jarohněvickém rybníku, jedinou velkou kolonií v širším okolí.

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok