1 2 3 4 5

Španělsko 2018 - pobřeží a národní park Garraf

Celý týden, počasí spíše příjemně chladivé než horké, beze srážek. Pobyt v deltě jsem si po všech stránkách užili - skvělé jídlo, skvělé pití a nádherná pozorování. Dnešek je určen k přesunu blíže k letišti, během kterého udělíme několik zastávek na pobřeží a navštívíme park Garraf. Ten se nachází jižně na dohled od Barcelony a je vyhlášený výskytem několika druhů dravců a několika druhů pěvců, kteří nám ještě schází v seznamech.

Už od svítání je zřejmá výrazná změna počasí, je zataženo se zlověstně tmavými mračny. Jen co najedeme na dálnici spustí se řada krátce přerušovaných přeháněk. Slejváky jsou to natolik silné, že stěrače nestíhají ani na největší fekvenci. Ještě kousek před parkem, na jedné z posledních zastávek to nevypadá dobře, tma a mračniska nám doslova visí nad hlavami, vršky hor se ztrácí v mlze a oparu.

Když v Garrafu najíždíme na šíleně strmé stoupání do hor, mraky zmizí a udělá se azuro. Neskutečná klika a dokonalý timing, protože když se asi po čtyřech hodinách strávených v terénu vracíme zpět, ženou nás k autu zase dramaticky černá mračna. Musím říct, že terén byly nádherné kamenité kopce plné nezmámých kytek a hmyzu.

Podstatné je, že jsme viděly přesně ty druhy, které byly vykreslené na hezké informační tabuli. Tabule se nacházela před závorou znemožňující vjezd aut do oblast. V oblasti se na dvou nejvyšších hrbech nacházely dvě radarové stanice. Jedna měla tvar radarové stanice, druhá měla tvar velkého golfového míčku.

Od obou bylo možné pozorovat letiště El Prat u Barcelony, kopec Montjuic, olympijský stadion s kyvadlem a dokonce i kostel Sagrada Familia. Prostě metropole Katalánska jak na dlani, skoro. A kolem skalníci zpěvní a ťuhýci rudohlaví a nad hlavou orli jestřábí.

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok