1 2 3 4 5

Světový den mokřadů

Když mě před časem oslovila nová koordinátorka ČSO přes ochranu mokřadů a podobných biotopů a ptactvo s nimi svázané Katarína Slabeyová, jestli bych se nechtěl zapojit do propagační akce zaměřené právě na tuto oblast. Tak, aniž bych měl k dispozici nějaké bližší informace neváhal jsem dlouho a nabídl se, že nějakou vycházku v daném termínu zorganizuju a provedu.

Logicky jsem zprvu uvažoval o nějaké atraktivní nádrži nebo rybnících, kde se i v zimním období dají očekávat stovky a tisíce vodních ptáků. Jenže pak jsem si řekl, že takové lokality ve svém rajonu zrovna nemám a ty okolní v mém dosahu budou v rámci akce určitě "obsazené" místními ornitology.

Vymyslel jsem proto procházku (viz níže) kde začátkem února kvanta vodních ptáků nejspíš nehrozí, ale bude to pohodový výšlap hezkou krajinou, nivních tůní a mokřadů a podmáčených polí, krajinou kterou důvěrně znám a  o které snad budu schopný případným účastníkům říct i pár zajímavostí. Takže:


JIŽNÍ MORAVA

Neděle 8. 2. 2015, mokřady Bzenecka
 Začátek akce v bufetu na vlakovém nádraží v Moravském Písku v 9:15. Začátek konce akce cca kolem 14:00 v hospůdce Lokálka u vlakového nádraží ve Bzenci. Délka trasy 8 845 metrů, klesání 86 metrů a stoupání 91 metrů. Pevná obuv, oblečení odpovídající momentálnímu počasí, svačina a dalekohled.
 Výšlap vede Karel Šimeček, mobil: 602 411 703 a info také na www.karelsimecek.cz.

 

No, nakonec na jižní Moravě to bude letos k tomuto tématu akce jediná. Nevadí začátky většinou bývají těžké a časem se určitě počet setkání k Ramsarské smlouvě a ochraně mokřadů výrazně rozšíří.

Více informací o akcích najdete na stránkách České společnosti ornitologické - www.birdlife.cz 

Co to je  Ramsarská úmluva ? Odpověď najdete například na oficiálních stránkách Českého ramsarského výboru www.wetlands.cz nebo na www.wikipedia.cz

 

Ramsarská úmluva je zkrácený název pro Úmluvu o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva.

Úmluva byla otevřena k podpisu  r. 1971 v íránském městě Ramsar (odtud zkrácený název „Ramsarská úmluva“).  Z původního zaměření na ochranu mokřadů významných z hlediska vodního ptactva,  se po určité době dospělo k současnému stavu, kdy se prostřednictvím této úmluvy zajišťuje celosvětová ochrana a rozumné  užívání  všech typů mokřadů. Dnes má Ramsarská úmluva celkem  167  smluvních  stran.  Česká republika je smluvní stranou od r. 1990.

Každá smluvní strana Ramsarské úmluvy je povinna  zařadit  alespoň jeden ze svých  mokřadů na  „Seznam mokřadů mezinárodního významu“ (tzv. List of Wetlands of International Importance) a zajistit adekvátní ochranu a rozumné užívání mokřadů na svém území. Do seznamu jsou zařazovány mokřady splňující přísná kritéria mezinárodního významu pro vodní ptactvo a mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. Seznam v  současné době čítá  2 022 mokřadů celého světa o celkové rozloze 205 mil ha.  Česká republika má na seznamu zapsáno celkem 14 mokřadů.

V rámci Ramsarské úmluvy je veden také „Seznam ohrožených mokřadů“.  Jedná se o mokřady mezinárodního významu, v nichž došlo, dochází, nebo může dojít z nejrůznějších důvodů ke změnám jejich ekologického charakteru a tím k jejich  ohrožení, případně zničení. Smluvní strana pak ve spolupráci s odborníky, vědci i politiky hledá vhodné řešení nastalé situace.

Mokřady patří mezi nejvýznamnější ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Podílejí se na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem,  pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší, jsou zdrojem potravy. Rašeliniště jsou významným úložištěm uhlíku, který se v podmínkách trvalého zamokření ukládá ve vrstvách rašeliny. Význam mokřadů je tedy i ve zmírňování klimatických změn. V neposlední řadě jsou mokřady biotopem specifických společenstev a jinde se nevyskytujících nebo vzácných druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů. Z krajiny mizí zejména mokřady lokálního významu. Hlavní příčiny úbytku mokřadů jsou přeměna mokřadů na zemědělskou půdu, velkoplošné i místní odvodňování, narovnávání a zahlubování koryt řek, budování vodních nádrží, urbanizace i těžba rašeliny. Současná podoba intenzivního zemědělství a nedostatek přirozené vegetace v krajině působí znečišťování vod, degradaci půdy a její erozi, s následným negativním vlivem na kvalitu a biodiverzitu mokřadů. Významným problémem je  i fragmentace krajiny, urbanizace a neudržitelný rozvoj turismu.

Oficiální stránky Ramsarské úmluvy jsou www.ramsar.org

 

 

 

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok