1 2 3 4 5

Tovačovské rybníky a okolní štěrkopískovny

vždycky byly  především pro protahující ptáky velice atraktivním místem. Místem, kde díky velké rozloze rybníků mají dostatečný klid k odpočinku, místem kde mohou nerušeně doplnit "palivo".

Pravidelně je kontroluje řada pozorovatelů z blízké Olomouce nebo Přerova, existuje odsud řada různě rozsáhlých faunistických prací. V posledních letech přitahují bérdvočry z celé republiky, protože je možné zde po celý rok téměř s jistotou očekávat výskyt nějakého vzácnějšího opeřence.

Nejezdím k Tovačovu často, ale pokud se mi naskytne příležitost, rád se sem vracím. Předevčírem psal Tomík Baldriánů, že se sem v neděli chystá a jestli bych neměl zájem. Ač po náročné hodové degustaci vín, ráno lezu z postele a s mírně bolavou hlavou čekám na Toma. Cestou bereme i Petra Brychtu a v mírném oparu a místy mlhách razíme v severním richtungu.

Devátá rozhodla a vyčasilo se nebývale. Morčáky prostřední na troubecké pískovně sice nenacházíme, ale . aspoň otestujeme nedávno otevřenou pozorovatelnu, ode mě dostává známku 3 tj. dobrá. Několik věcí bych na ní udělal určitě jinak, na druhou stranu co bych za něco podobného dal třeba u nás v Mutěnicích.

Na sousedním Aníně  je ptáků nesporně víc, ale drží se spíš v jižní části nádrže, protože hladinu křižuje hned několik rybářských člunů, stejně jako jsou rybáři v hojném počtu i na březích. Potěšila samice kaholky a zblízka pozorovaný ledńáček říční. Vnitřně nás to ale táhne k rybníkům, takže jen letmo kukneme na docela prázdný Donbas a už už abysme jeli.

Jen po zaparkování u sádek vidíme, že Hradecký rybník je pořád spuštěný, nad hlavou jako předzvěst dalších pozorování přeletí meněí hejno čejek a typickým křikem nás vítají racci bělohlaví. Pobíhá jich tu po bahnech několik desítek, ani jeden není značený. Je krásný podzimní den, kupodivu kromě Luboše Doupala, za celou dobu nepotkáváme jediného ornitologa.

Ještě předtím se nám krásně na dřevěné konstrukci kačeníku předvedl ledňáček říční, část ptáků na bahnech vyplašil přetahující sameček jestřába lesního. To už stojíme na hrázi rybníka, vedem řeči s Lubošem, po jeho odchodu merčíme asi mladého hranostaje, který si nás přišel hezky nablízko prohlédnout - především ale, se nemůžeme nabažit obrovského hejna čejek chocholatých a spol..

Ve špičce jich napočítám 1200-1300, menší hejna neustále přiletují z okolních polí; čas od času se část ptáků zvedá a přeletuje - potom, chvíli před naším odchodem se zvedne celá ta občina do vzduchu, aby se po několika minutách vzdušných manévrů, zase způsobně naskládala na rybníční dno. Díky této show konečně můžeme přesněji spočítat 39 kulíků zlatých, kteří se docela často ozývají. K nim nutno připočítat kulíka bledého a jespáka bojovného a nakonec i skupinku 9 jespáků obecných. Nádherné divadlo ve skvělém nasvícení.

Na špičce posedu hlídkuje ťuhýk šedý, pásy rákosin a řídce rostoucí zelení na hrázích protahují hejnka sýkor. Pod farmou se objeví větší počet volavek popelavých a dokonce i několik volavek bílých, racci bělohlaví i racci bouřní se teď krátce po obědě věnují intenzívně koupání.

Ještě krátká kontrola Křenovského rybníka. Tady nejdříve udiví několik motýlů a skokanů na břehu vodou zcela plného náhonu. V zadní části rybníka zaujme husa husice liščí (aspoň na tu dálku nevidím na zobáku výraznější hrbol) a taky potápky malé šmejdící kolem okrajů trsů rákosin.

Cestou domů ani nevím proč, mám dobrý vnitřní pocit z velkých hromad cukrové řepy. Jsou na více místech poblíž okresních silniček. No, vrací se něco, co sem tradičně patří a je určitě lepší alternativou k řepce nebo slunečnici. Dravců je v polích vidět méně než během ranního příjezdu a hejna velkých racků zmizela úplně.

Byl to s příjemnými lidmi, příjemně strávený půlden.

 

 

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok