Adamov menu - lysky, labutě a orlani

Standartní podzimní předzámrzová nabídka. Takové je složení ptáků na štěrkovištích u Adamova. Jídelníček tradiční a neměnný. Přesto se jej nikdy nepřejím.

Dnes jsem napočítal na hladině severní nádrže kolem osmnácti stovek (číslicemi cca 1800) lysek černých a skoro tři stovky (číslicemi cca 300) labutí velkých. Ptáci se drželi podle aktuální situace poblíž břehu severního, protože na vodě rejdil lovec dravých ryb se svým člunem. Ono vůbec se ze štěrkoviště stává rybářsko rekreační komplex tzn. že z pohledu estetiky a stavu přírodního jde do háje.

Desítky šílených obytných přívěsů, ze kterých se časem díky různým přílepkům a přístavbám nenápadně stanou malé, ale už pevné nemobilní chatky a nakonec chaty standartní. Tímto brajglem je lemovaná čím dál větší část břehů. A bohužel velká část jejich majitelů rybářů a milovníků přírody jsou pěkná čuňata. Nemalá. Soudě podle nepořádku a různého druhu odpadů, které lemují břehy nádrže a jejich okolí.  Je to smutná realita se kterou se, kdekoliv se vynoří, jen velice těžce bojuje.

Zpátky na vodu. V tom černo - bílém mišmaši jsem našel několik potápek roháčů, několik zrzohlávek a hus velkých a taky několik poláků velkých. Postupně jsem objevil i hvízdáky eurasijské a kormorány velké. Ti se vždy po ukončení lovu zvedli a přelétli na bezpečné ostrůvky jižní nádrže. Kde se v klidu sušili v korunách stromů.

Jako pozdrav z přilehlých travnatých ploch se na mě od Moravy přilétla podívat samice pilicha a pokračovala tam, kam jsem mířil i já. Po proudu řeky směrem k polím u Brodského. Na pahýlech u řeky kousek od oblouků plynovodu seděly dvě nezaměnitelné siluety. Orli mořští, nechali mě přijít nezvykle blízko. Bohužel stále ještě v tvrdém protisvětle se oba zvedli a odlétli. Jeden k lesu slovenskému, druhý k lesu moravskému. Oba krásně vybarvení dospělí jedinci. Když mě ten druhý, co si vybral moravské polesí, míjel několikrát jsem jej vyfotil. Už při prvním pohledu bylo zřejmé, že je kroužkovaný. A tak když naproti přes řeku vyháněl ze suchého vršku stromu mladého, zřejmě letošního, ptáka ... no prostě říkal jsem si, že je šance jej odfotit. Nakonec vzdálenost a sní spojená velikost výřezu byly proti.

Co se povedlo určit byla barevná kombinace obou kroužků a taky koncové číslo kódu jednoho z kroužků na pravé noze. A pak se děly věci. Ve snaze určit původ podle striktně zavedeného systému jsem o pomoc požádal jednoho kolegu a pozorování umístil i na web www.birding.sk . Během následující diskuze na webu i v osobní korespondenci jsem seznal, že systém barevného kódování se zase až tolik nedodržuje. Ve skutečnosti není povinný. Celé kouzlo spočívá v tom, že kroužek jedno až dvoubarevný na levé noze určuje zemi původu, na pravé noze potom rok kroužkování. Možná tento zpočátku geniální nápad i trochu zastaral a navíc se občas stává, že si kroužkovatel poplete levou a pravou a prostě vnese do systému chybu a zmatek.

No prostě celé pátrání směřující podle logiky věci směrem k Estonsku nebo dokonce až k Petrohradu, se najednou zrušilo a padlo do kytek. Pro příště už vím, že pokud se mi nepodaří odečíst nebo odfotit jednoznačně a nezpochybnitelně celý kód, nemá cenu se původem označeného orla zabývat. To je můj názor po informacích, ke kterým jsem se dostal v uplynulých dnech. Národnost toho velikána se nezjistila.

Zbytek výletu na Záhorí nebo Predmoraví (?) už nepřinesl nic zvláštního. Ani čečetky, ani konopky nebo sněhule, které jsem si tak trochu na těch ruderálních plochách vysníval a představoval. Protože bylo celé dopoledne hezky slunečno, ještě jsem se zastavil v Kopčanech.

Tato obec, která je delší než týden před výplatou, se totiž může pochlubit dvěma klenoty. Jsou to historicky a architektonicky zajímavé stavby. Každá z úplně jiného období, dělí je zhruba devět set (900) let - je to nádherný hřebčín první svého druhu v c. a k. monarchii a ještě krásnější a svou maličkostí úsměvný kostelík sv. Margity Antiochijské z poloviny 9. století. Zatímco nejstarší stojící církevní budova ve střední Evropě už opravou prošla, hřebčím se právě (už několik let) renovuje. Po opravě střechy a fasády se začíná vylupovat do své původní krásy. Když budete mít cestu kolem, určitě stojí za to se k oběma kráskám podívat. 

Fotografie k článku

Komentáře: