Adamovské štěrkoviště nikdy nezklame

Je to tak. Vyrazili jsme k němu spolu s Alešem, abysme tak trochu vypadli ze šedi všedních dní. Jenom pár lidí si pamatuje, kdy naposled nad jihem Moravy svítilo sluníčko. Dlouhodobá deka, zataženo a mrholení mají deprézívní vliv. Předevčírem jsem navíc dozobal antibiotika, pokoušel se o mě jakýsi moribundus, snad to bude v pořádku.

Nemáme žádné velké plány, prostě přijet k vodě, kecnout na zadek a čučet na ptáky, kteří na ní snad budou. Případně "odečíst" nějaké kroužkované labutě jestli projeví zájem o krmení, které jim vezeme. Už během příjezdu je jasné, že ptáků je na činné nádrži neúrekom - požehnaně.

Nakonec sečteme přesně 94 labutí (zjistili jsme mezi nimi dva české kroužkovance). Husy velké i husy běločelé lokalitu během našeho pobytu jen přeletovaly a ještě v malých hejnech. Nejpočetnějším druhem byly lysky černé v počtu 1600-1800. Sečíst je přesně je téměř nemožné, ptáci se neustále potápí nebo přesunují nebo mizí v pobřežních porostech rákosu, aby se zase vynořili, usadili nebo objevili na volné hladině. Z kachen vidíme mezi lyskami jen jednotlivé poláky velké, poláky chocholačky a kachny divoké. Navíc se v té černé mase pohybuje 13 potápek roháčů a 1 potápka rudokrká a vzácná potápka žlutorohá.

Tichou náladu nádrže narušují svým neustálým křikem racci bělohlaví, k nim se vždy na chvilku přidají jednotliví racci chechtaví nebo i racek bouřní, kteří si sem jen tak odskočili od nedaleké řeky Moravy.

V jednom okamžiku do ptáků jako když střelí, za chvíli je jasný důvod této paniky - pro svůj oběd si přiletěli orli mořští. Jeden z nich potom odlétá s rybou (karasem ?) na moravskou strany řeky, druhý jen tak proplul vzdušným prostorem. Toho karase nebyl schopný polknout, aspoň ne dostatečně rychle, jeden ze 30 kormoránů velkých. Když se potom kormoráni vynořili a situace se, z jejich pohledu, uklidnila - kormorán lovec po spěšně opuštěné kořisti pátral. Marně.

V travnatých plochách podél Moravy loví nejméně 3 hnědí motáci piliši. Angličani jim trefně říkají "ringtail".  Předvádí nám vývrtky, kotrmelce a jiné akrobatické přemety na docela přijatelnou vzdálenost. Podle vybarvení jsou to všechno letošní mladí ptáci. V polích mezi srnami trpělivě loví hraboše volavky bílé a volavky popelavé. V trase vedení VVN je dnes ticho a pusto. Až u silnice na drátech elektrického vedení posedává, no spíš chvílemi usedá, smíšené hejno asi 300 jedinců semenožravých pěvců. Nacházíme zde desítky stehlíků obecných, zvonků zelených, konopek obecných a pěnkav obecných, taky stále ještě sytě vybarvených samců pěnkav jíkavců. Hejno 60 vrabců polních se drží bokem, separé. 

U Petrovy Vsi v polích loví 2 ťuhýci šedí, 4 poštolky obecné a na stromech kolem silnice číhá nejméně 12 kání lesních. Hladina nádrže je prázdná, okolní pole po kukuřici jsou zoraná. K jihu nad nimi proti větru protahuje osamocený mladý luňák červený. To už nepříjemný chladný vítr sílí.

Ještě na skok na hodonínské rybníky. Živo je jenom kolem sádek a na Písečném, je zde kolem 50 racků bělohlavých, velice překvapil výskyt mladého racka žlutonohého, sestavu doplňuje kolem 220 racků chechtavých. Ti se nebojí drze zaletovat lovit přímo na sádky, kde rybáři nakládají kapry a jiné šupinatce určené pro vánoční stůl. Racci chechtaví, dokonce posedávají i na drátech el. vedení.

Racci bělohlaví jsou obezřetnější, přesto se daří odfoti staré známé červeného poláky 7P21 a bílého slováka S:004. Oba na místě setrvávají už od poloviny listopadu, možná déle.

Fotografie k článku

Komentáře: