První duben nepatří jen aprílovým žertíkům, ale i všem opeřencům. Už více než 100 let se tento den slaví Mezinárodní den ptactva. Prvního dubna roku 1906 byla totiž podepsána mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva. A právě na památku podpisu této konvence se již od roku 1906 slaví 1. duben jako „Mezinárodní den ptactva“. Jedním z jeho hlavních cílů je obrátit pozornost veřejnosti k nebezpečím ohrožujícím ptáky na celém světě a pomoci tak jejich ochraně a ochraně jejich stanovišť. K efektivní ochraně ptactva tedy nestačí pouhá ochrana jednotlivých druhů, ale spolu s ní je zároveň nutná i ochrana stanovišť těchto druhů.
Osobně jsem letošní svátek ptáků strávil pilnou prací a do terénu jsem se dostal až pozdě odpoledne. Ještě, že už se dny pěkně natahují. I tak jsem stihnul jen krátké kolečko přes vinohrady k místnímu mokřadu a zpět. Potěšili chocholouši, konopky i naši "skřivánci". Na mokřadu jsem zastihl kromě labutí a hus i několik samečků modráčka. Při ochodu z lokality mi na rozloučenou zakvičel chřástal vodní.
Pod kopcem už jsen krátké pokochání se sokolem stěhovavým. Je tu celou zimu a pobyt zdá se si prodlužuje, ale to nám vůbec nevadí. Sedí si klidně na oblíbeném sloupu a nevěnuje pozornost řadě lidí, stejně jako oni z jiného důvodů si nevšímají jeho přítomnosti. Ale to už je na jiné povídání.