Biopásy a jejich přínos pro ptáky

Včera mi od Aldy přišlo poštou ranní něco málo snímků barevně značené volavky bílé. Byla na hranici čitelnosti. I přes použití lupy se mi nepodařilo alfanumerický kód rozšifrovat. Pták se zdržoval s dalšími příbuznými na Písečném rybníku u Milotic. Nedalo mi to a dnes cestou z práce jsem to vzal přes sousední Vacenovice právě tam.

Kdo zná tu oblast mírně zvlněných polí mezi oběma obcemi, dá mi za pravdu, že jsou jak názvoslovně (nebo místopisně ?);  tak krajinářsky malebné. To co trať Sedmirohé s její NEvýraznou dominantou, kopcem s vrcholem ve výšce 200 m.n.m., nesoucím název Čertobrd, ozvláštňuje nejvíc, jsou stovky metrů dlouhé biopásy. Oblast, kde se v minulosti těžil lignit a kde místně unikal až na povrch metan (dodnes se tak říká dílnám na konci Milotic) a občas i samovolně bouchl nebo vzplanul, se přestalo dařit rostlinné výrobě.

Díky Bohu asi přede deseti lety uživatel těchto pozemků šel cestou jednoho z ekologických titulů - zelených pásů, eko nebo taky biopásů. Kombinace neúrodných lehkých písčitých půd a na druhé straně trvale podmáčených, i díky činnosti bobří rodiny, ploch jej tehdy vedla k přechodu na extenzívní obdělávání těchto pozemků.

Pro založení biopásů jsou daná celkem přesná pravidla: šířka tuším 6 nebo 12 m, předepsaný seznam asi 18 doporučených plodin většinou dvouletých (různé luštěniny, řeřicha, hořčice atd.) a samozřejmě předpis povinné "údržby"  takovýchto polností. Po jejich splnění potom může zemědělec čerpat příslušné dotace. Ty jsou většinou ekonomicky výhodnější než výnosy z běžného hospodaření.

No, podstatné je ale to, že pásy skutečně pomáhají k optickému rozčlenění velkých lánů. Zcela jednoznačně významně zvyšují druhovou pestrost rostlinnou, protože v každé osevní směsi je obsaženo spousta příměsí a třeba i plevelů. Na tyto demilitarizované zóny klidu se ihned váže množství hmyzu a s ním i další živočichové. Včetně ptáků.

Ptáci jako například skřivan polní, strnad obecný, koroptev polní anebo křepelka polní zde nachází prostor pro klidné hnízdění. Pravidelně sem zaletuje lovit moták pochop, který hnízdí v počtu až 6 párů v rákosinách  nedalekého rybníku.  A nejen v zimním období potom poskytují množství potravy - semínek - pestré škále semenožravých druhů ptáků. V uplynulých zimách jsem zde mohli pozorovat tisícová smíšená hejna pěnkav jíkavců a pěnkav obecných, spolu s nimi stovky vrabců polních a zvonků zelených, které doplňovaly houfy stehlíků a konopek. Vloni se na Sedmirohém zdržovalo téměř celou zimu hejno asi 300 strnadů rákosních.

Taková koncentrace drobných pěvců samozřejmě jako magnet přitahuje různé dravce počínaje kání lesní a poštolkou obecnou až po méně běžné motáky pilichy anebo dřemlíka tundrového. Téměř každoročně se objeví i vzácný sokol stěhovavý.

O biopásech a jiných alternativních možnost hospodaření se mnohem více dozvíte mimo jiné na stránkách www.birdlife.cz, kde najdete i kontakt na kordinátora těchto projektů v rámci ČSO Vaška Zámečníka.

PS: Nemusím zdůrazňovat, že místní mají pro oficiální název kopce Čertobrd mnohem prozaičtější a dle mého názoru i přiléhavější název.

PPS: Volavky jsem na rybníku nezastihnul, ale hnízdiště už si hlídá hejno nejméně 32 hus velkých, na hladině rybníka jsem viděl poláky velké a zrzohlávky rudozobé, ze všech stran se ozývá pískání brhlíků a tlučení strakapoudů a žlun. Všude v okolí jsem, v různě velkých hejnech, napočítal nejméně 200 špačků obecných. Myslím si, že letošní divná zima už předává svou vládu.

Fotografie k článku