Bojovníci z předměstí

Zažít v mžiku napětí a ukázku dokonalého bojového umění je možné i na okraji města. Člověk nemusí vyrážet za adrenalinovým zážitkem nikam daleko. Jednu z takových nádherných, ale bohužel krátkých, ukázek jsem dnes zažil cestou z práce - v naší průmyslové zóničce střediskové.

Při odbočování na hlavní cestu jsem zmerčil v trávě u obrubníku, asi třicet metrů ode mně, nějaký pohyb. Okamžitě vyřadím kvalt, přibržďuju, najíždím jakž takž pod správným úhlem ke krajnici. Přestávám sledovat provoz a naopak sleduju co bude dál, u toho obrubníku, v té trávě. Mezi tím samosebou bleskově zkontroluju nastavení foťáku, jak doma zjistím, ne moc dokonale. Ale co se dá dělat.

Začalo asi dvou minutové představení čisté suburban wildlife či-li předměstské divočiny. Pod tou pouliční lampou se totiž potkali tři pěkně napružení bažantí kohouti. Jeden z nich, mě po chvilce zmerčil a nenápadně vyklidil arénu, Zato zbývající dvojice se do sebe pustila až peří lítalo a v té rychlosti jsem kolikrát ani nestačil sledovat, který z nich je zrovna nahoře a který dole. Kolotoč a salto za saltem, zvířený prach a nakonec zásah a peří i s kouskem masa protivníka v zobáku. Po krátké přestávce měření sil na distanc, potom ještě druhé kolo a pokus o zvrat zápasu. Nakonec po dalším silném kopanci ten silnější, za neustálého štípání do zad, vyprovodil poraženého konkurenta na druhou stranu ulice.

Rytířský mini turnaj, se tentokrát evidentně odehrál bez přítomnosti "urozených dam" - žádnou slepici jsem v okolí nezaregistroval. Asi to byl jenom hodně ostrý trénink, pro mě další znamení blížícího se jara; který tady, poblíž lukrativního hnízdiště v areálu fotovoltaické elektrárny, určitě bude mít nespočet pokračování.

To už jsme mezitím na to divadlo zírali dohromady tři řidiči tří různých aut. Každý z nás do křižovatky vjel z jiného směru, jeden dokonce ukázal palec nahoru, než jsme se rozjeli každý svojí cestou. Nevím jestli ten "thumb up" patřil těm opeřeným bitkařům, anebo mě, za tu krkolomnou pozici, do které jsem se během focení dostal.

Kvalita snímků je přímo úměrná situaci a podmínkám za kterých vznikly, přesto je mazat nebudu a aspoň dočasně se o ně s vámi podělím. Za dokonalým zážitkem z pozorování ptáků člověk nemusí nikam do hlubokých lesů nebo do vysokých hor. Často stačí dívat se pozorně kolem sebe, doslova na vlastní zahrádce.

Tak do nadcházejícího předjaří přeju hodně štěstí a spoustu pěkných pozorování a zážitků.

.

Fotografie k článku