Čekání na zedníčka

Poslední termín sčítání vzácného zedníčka skalního proběhl tuto sobotu. Na většině lokalit, pro většinu mapovatelů to bylo čekání marné. Dnes se v oblasti zřejmě zdržoval jediný exmplář tohoto asi alpského návštěvníka.

Potěšitelné ale bylo, že se rosničky těžce seknuly co se předpovědi počasí týkalo. Od rána až do pozdního odpoledne bylo slunečno a vátr se taky držel v rozumné dimenzi. Po vynikajícím obědě - poctivé zelňačce a  některých i prejtíku s brambůrkou jsme se rozloučili a vyrazili směr pasohlávecká (mušovská) hráz. Včera tam sice mělo být mrtvo, ale při pohledu ze Sirotčího hrádku bylo zřejmé, že se něco změnilo. Celá plocha střední nádrže působila dojmem přetrvávajícícho zámrzu a právě u vrat a potom kolem ústí Svratky a Jihlavy byly ledy plné ptic.

A rychtyk, jen co jsme vylezli z auta odlétal z okraje ledu nádherný orel mořský, bohužel dnes první a poslední. Většina našich párů už sedí na snůškách a zahraniční orlani už sbalili kufry a zmizeli k domovům. Zůstalo tak něco málo nedospělých nebo lichých ptáků.

Nebyl to orel, ale vrtulník a malé letadlo s padnoucí zkratkou HAD na trupu, které později několikrát vyplašili tisícová hejna hus a kachen. Mračna ptáků naštětstí vždy sedla zpět na vodu a lední plochy, jednou i celkem blízko, takže jsme pořídili nějaké dokumentační snmky. Dnešním hitem bylo hejno sta hoholů severních, kteří už krásně tokali, pozadu s harašením ale nezůstávaly ani ostatní kachny.

Překvapující by přelet samice motáka pochopa se značně prostříleným pravým křídlem. Asi na své cestě na sever zažila hodně adrenalinovou situaci, ale přežila a teď snad úspěšně splní svou každoroční misi. Pěkně jsem si prohlédli nádherně vybarvené kormorány velké. Desítky racků bělohlavých, středomořských, chechtavých a bouřních doplňovaly předjarní kolorit, mimo jiné taky proto, že ti větší z nich už nádherně tokali a ještě pěknějí kleptoparazitovali. Lysky a poláci velcí s chocholačkami jsou pro ně snadným cílem, takže každou chvilku jsme mohli sledovat rychlý nečekaný útok a úspěšného "lovce" s trsem čerstvých sláviček v zobáku.

Kratší pozdější zastávka u přepadu poblíž Dolních Věstonic už nebyla tak atraktivní. Přesto i tady byly pěkné věci k pokoukání - 10 (slovy deset) samců poláka kaholky, morčáci velcí, hoholi severní a stovky poláků velkých a chocholaček. Jen očekávaní hvízdáci eurasijští byli dál, zřejmě to byla skupina kachen na malé volné hladině  až někde u jachtklubu. Vzduch se bohužel na tu dálku tetelil, času už nebylo nazbyt a silnice z Věstonic do Pavlova je stále neprůjezdná a zlé jazyky tvrdí, že už průjezdná nikdy nebude.

Navíc nám Tomáš, ketrý se chvíli předtím zmáhán vrátivší se nemocí odpoutal, poslal SMS, že si parádně užil pozorování raroha na dobře známém místě.  Neváháme ani minutu a vyrážíme. Nekecal. 

Fotografie k článku