Číslo Z57 žije, abych trochu parafrázoval název jednoho filmu

Číslo Z57 žije, abych trochu parafrázoval název jednoho filmu. Svět je plný náhod, víc nebo míň významných. Od rána bylo nad Hodonínem pěkně hnusně zataženo, poklice se celý den nehnula a kolem rozednění se navíc přidal silný vítr, v nárazech hodně nepříjemný. Tentokrát bohužel míří k rosničkám palec nahoru, trefili se předpovědí počasí do puntíku.

I když se mi moc nechce beru to z hokny přes zamrzlé rybníky, každopádně je to i v tomto počasí lepší varianta než přeplněná okreska ke Kyjovu.  Zamrzlé rybníky jsou téměř bez života. Většina ptáků je po zámrzu opustila. Zůstalo několik kachen divokých na hrázi Kyjovky. Když k nim na chvíli přisedla jedna   volavka bílá, vypadalo to seskupení jako třída mateřské školky na vycházce. Všech 145 volavek bílých spolu s asi 40 volavkami popelavými, se jako každou zimu shlukli kolem zatím leduprosté Kyjovky a snaží se tu ulovit něco na zub.

Ale teď, asi hodinu před západem, se většina ptáků snaží šetřit energii a schovává se v závětří hráze Bojanovického rybníka a nemíní tento úkryt opustit, ani když kolem v poryvech větru proletí nedospělý orel mořský. Snad jen ty volavky, které horko těžko drží balanc na ledě sousedního Komárovského rybníka a proti větru zaujaly pozici římských šiků, se mírně vyděsily. Orel ale na první pohled neměl v takových podmínkách lovecké choutky, a tak se hejno volavek po chvíli opět sesedlo na svá místa. Mrzí mě, že nemám čas a v té zimě ani dost chuti, počkat si na to, kam a jestli vůbec se brodivci v této skoro vichřici přesunou nocovat. Nedivil bych se, kdyby dnes nocovali na bahnech v závětří. Těžko říct.

Pokračuju k severu, u Mutěnic je to s ledovým zámkem stejné. Jen z Kyjovky na dvou místech vyletují malá hejna několika březňaček a kousek pod mostem dokonce čtyři čírky obecné. Postupně jsem napočítal 47 volavek bílých a 18 volavek popelavých. Beluše jen neochotně vyletují z řečiště Kyjovky na chvíli usednou na hráze a hned se zase vrací, ještě rychle něco ulovit. Ve skupině ptáků, kteří odpočívají na Srálkovském rybníku, mě při zběžném prohlížení triedrem hned zaujaly nohy (jsme pořád u volavek) jedné z nich. A tady se dostáváme k divnému názvu tohoto článku. S pomocí monokuláru se mi daří odečíst a posléze na hranici čitelnosti i nafotit volavka bílá s červeným plastovým kroužkem a kódem Z57. Je to pták, který se zde zdržuje už od srpna loňského roku, jak píšu ve článku, který jsem na web shodou okolností umístil také dnes.

Po tomto faktickém "zlatém hřebu" podvečera jakoby z povinnosti mířím dál k Jarohněvickému rybníku. Na zamrzlé hladině poblž jednoho z ostrůvků se k sobě choulí tři labutě velké, z hráze vyplaším žlunu zelenou a jen potvrdím, již dříve známé, že lindušky horské i vodouši kropenatí opustili zmrzlá bahna a našli si jiné útočiště.  Když se blížím k Miloticím v polích ještě registruju další 3 volavky bílé. Celkem se tedy v oblasti vyskytuje 195 volavek bílých, což je počet shodný s množstvím doloženým během listopadových výlovů.

Upaluju ve svém "pažoutovi" na základnu, abych dal co nejdřív na vědomí tuhle parádní zprávu všem lidem, kterým udělá radost. 

Fotografie k článku