Den plný modřinek a strnadů

Do Milotic přijel Vašek Jelínek. To znamená možnost nahlédnout do zákulisí práce šikovného kroužkovatele. Ač mlád s poměrně širokým přehledem a zkušenostmi. Člověk nikdy neví, kdy se mu můžou hodit. Dorazil jako vždy, aby už tradičně trochu zkontroloval místní zimující populaci strnadů rákosních. Jako vždy mu neocenitelný servis a destilátové zázemí vytváří Aleš Prágr.

Ráno jsem narozdíl od chlapců ještě doma natíral nějaké lišty a police. Potom jsem využil dobu nezbytnou pro zaschnutí nátěru a hurá do rákosin. Sýkořice už jsem nezastihl, ale zrovinka jsem se zapojil do vybírání úlovků - silně převažovaly sýkory modřinky a strnadi rákosní, stafáž tvořili vrabci polní. Solitérem byl potom nádherný oříšek-orieško střízlík obecný.

Jedna z modřinek měla okolí obou očí tak osázené klíšťaty, byly jich desítky, že se jí Vaška zželelo a provedl sice trochu razantní očistu. Něžně a pečlivě pomocí pinzety odstranil parazity sice i s "obočím", ale podstatný je výsledek. Drobeček bude mít určitě komfortnější život, pokud teda zase nevleze do nějaké zaplevelené budky nebo dutiny.

Přiučili jsme se dost nových věcí v určování stáří a pohlaví strnadů. Zdaleka ne všechny samice jsou ony, naopak většina samic jsou ve skutečnosti oni - samci. Prostě v zimě není vůbec jednoduché, možná i nemožné, v terénu určit pohlaví volně pozorovaného strnada rákosního.

Ptáků bylo tolik, že Aleš odběhl provést kontrolu aspoň první sítě, za chvíli se vrátil a s potutelným úsměvem Vaškovi oznámil: "máš tam jednoho Fina".  Bleskově následovala otázka týkající se prdele, když byla odbyta razantním ne, málem se přerazil jak vyrazil k saku. Velice pěkný výsledek, ve třetí zimě v řadě doložený pobyt (výskyt) ptáka s finským kroužkem. Neskutečné.

Veliká gratulace, veliká radost a veliký panák. Jenže mě už mezitím oschly natřené lišty a tak, ač nerad, sedám do pažouta a po už odměklé polní cestě odjíždím směr Kyjov. 

Fotografie k článku