Daupnák neb diwoký holub (Columba oenas) hnjzdj w dutých stromjch, a množj se dwakrát za rok ; (Obraz X.čjslo 8.)
Domácý (C.domestica) pak klade dwé wagec, na kterých se dwadcet dnj sedj, a osm- y dewětkrát w roce se množj. Holubj trus podáwá melauništěm mrwu wýbornau; y konopě dobře se po něm dařj. Lauh ze trusu holubího negen k prádlu a bjlenj, ale y pro pekaře se hodj, kteří geg w mnohých kraginách na zadělánj chutných žemliček potřebugj; proto stogj w Pařjži s gečmenem w gedné ceně.(Obraz X. číslo 9.)
K rodu tomuto náležj y hrdlice (Col.risoria) a hrdlice diwoká (Columba Turtur), která z wýchodnj Indye gakožto pták stěhowawý do Ewropy přicházý. (Obraz X. číslo 10.) Z pokolenj holubího znamenitý gest holub poštowský (Columba tabellaria), který se v wýchodu k odsýlánj psanj potřebuge. Takowého holuba třebať z obydlj geho na mjsto neznámé donésti, a tam mu psanj pod křídla vwázati; on pak s njm domů letj, kdež se mu odebere. (Obraz X. číslo 11.)
Neywětšj ze wšech gesti holub korunowý (columba coronata) w Indyi, genž se welikostj páwowau honosý. (Obraz X. číslo 12.) – a holub španělský (columba hispanica), který welikosti slepičj ničehož neodewzdá. – Wrabčj holub (columba passerina) w Ameryce má gen welkost skřiwanovu.
Příště: 67. Páw (Pavo cristatus.)