Filcýk - úvodní slovo

Jednou z pravidelných rubrik „Zajímavostí“ bude překlad z dnešního pohledu v mnoha směrech úsměvné – obrozenecké  knihy  "Přírodopis  pro  mládež  dospělegšj  českoslowanskau"    od Jana N.J.Filcýka. 

Vydána byla v Praze v roce 1834 v knížecí arcibiskupské tiskárně u Josefy Fetterlové řízením Václava Špinky. Jak píše sám autor knihy Jan N.J. Filcýk, učitel vzorný na Chrasti – pojal ji s nejlepšími úmysly jako „kratochwilnjk školnj“  a jak sami uvidíte, toto vročení u mnoha popisovaných druhů naplnil měrou vrchovatou.

Mým záměrem je pravidelně jednou týdně vždy přeložit a přidat jeden ptačí druh z této roztomilé knihy, vydané za výrazného přispění bohatých a ctěných mecenášů té doby. Původní text nebudu nijak upravovat – budu jej tedy doslova přepisovat a nechám tudíž i Vás užít si občasných jazykolamů, makabrózních větných spojení i výrazů této staročeštiny.      

Kniha nám v sekci ptáků nabízí 51 položek, takže minimálně jeden rok se budeme dozvídat, co se o některých dnes dobře probádaných druzích tradovalo a učilo na našich školách v první polovině 19. století. U některých je to jen několik krátkých vět, u jiných naopak je popis i výčet příbuzných druhů rozsáhlejší.

Začneme prakticky, tedy autor začíná, druhy člověkem ochočenými a jemu nejvíce užitku přinášejícími - kurem, krocanem – ťopkou, husou, hausarem domácým a skončíme někde u tukana hlasatele a cácorky šwádlivé či střízljička. No máme se na co těšit, to mi věřte.

61. Kur. (Gallus.)

Kur, kterýmž gménem kohauta, kapauna, slepici, kuře at.d. wyrozumjwáme, pocházý z wýchodnj Indye, kde až dotud diwočj se; nynj rozšjřil se wšude. Pro swárliwost swau slaužj kohaut (twor všlechtilý) zwláště Angličanům a Španielům za diwadlo. Rozhlášeny gsau půtky kohauti w Anglicku, při nichžto se množtvj prosázý peněz. K podobné půtce býwagj neywětšj kohauti Hamburštj nawedeni, a ocelowými 3 y 4 palce dlauhými ostruhami opatřeni. – Egyptčané a Čjnowé znagj zwláštnj způsob, njmžto si ke kuřatům pomáhagj; magj totiž schwálně k tomu zřjzené pece, kde teplem strogeným mnoho tisýc kuřat nagednau se wyljhne.

Některé osady okolo Kayra, Egyptského hlawnjho města, chowagj vměnj to co tagemstwj, neywje prodegem kuřat se žiwjce, gichžto každoročně z pecý swých miliony obdržgj. Okolnj sedlácy obdržugj za koš wagec koš kuřat. Obadwa pochodj při tom dobře, sedlák dostane bez práce a mařenj času kuřata, onen pak wjc wagec, než byl kuřat wydal. Dwa a třidcátý stupeň Romýrowa teploměru gest teplo kwočnino, kteréhožto w pecy vdržeti třeba, magjli se kuřata ljhnauti. (Obraz X, číslo 1 )

Neodebjrámeli slepicy wagec, snese gich as 15, a wysedj ge; ginak ale položj gich as 150 za rok. Z wagec kulatých ljhnau se sljpky,  z podlauhlých pak kohautkowé; na nich musj kwočna dwadcet y wjce dnj seděti. Vžitečnost a giné wlastnosti twora tohoto netřeba popisowati.

Příště:  62. Krocan, ťopka. (Meleagris Gallopavo.)

Fotografie k článku