Filcýk - Weyr a krkawec.

95.  Weyr a krkawec.

Weyr (strix bubo) pták nočnj, má kočičj podobu hlawy, welké oči, které w temnostech swjtěgj, a péřjm obrostlý zoban.

Skoro w celé Ewropě na wysokých skalách, starých wěžjch a w hustých lesých bydljc stawj na těch samých mjstech na 3 střewjce široké hnjzdo z kořenů a prauti, které stromowým listjm wyložj, a do něho 3 bjlá kulatá wegce snese.

Nočnj dobau prohánj zagjce, králjky, nedopýry, hady, žáby, hmyz, wrány, a giné ptactwo; ba ani se mrchy neštjtj. Swým časem proháněgj se a powykugj w powětřj tak, že přjležitost k báchoře o šotku a t.d. daly.

Nimi můžeme ptactwo přilákati, a ge střjleti; neboť kde sowa, tu y posměwáčkowé gegj. (Obraz XII.čjslo 15.) 

Krkawec (corvus). K rodu tomuto náležj wrána, straka, sogka a kawka - poněwadž se w zobanu, nohách a w žiwnostj srownávagj. - Prawý krkawec (Corvus corax) má welkost slepičj, barwy gest černé, bydlj w celé Ewropě, hnjzdj na neywzššjch stromjch, a wysezuge w vnoru 4 y 6 nazelenalých, brunátně skwrněných wagec, která welkost slepičjch magj. Sedjcý matce donášj samec potrawu, a zůstáwá s nj do smrti.

We swém okolj netrpj hnjzda žádného. On žere mrchu, gehňata, zagjce, husy, slepice, semenj, hmyz, ryby a raky;  y kowy, ač gich gjsti nemůže, sbjrage zanášj. Swůg žiwot přiwede prý na sto let. Geho péřj dělá nám službu wýbornau při črteženj a kreslenj.  (Obraz XII. čjslo 16.) 

Příště:  96. Pštros. (Struthio camelus.)

Fotografie k článku