Filcýk - Wlaštowka Indická. (Hirundo esculenta.)

99. Wlaštowka Indická. (Hirundo esculenta.)

Ptáče toto má welikost střjzličkowu, a wážj sotwa půl lotu.

Čjnowé hnjzdo geho nehledagj pro wegce, ani pro péřj, ale aby sy na něm pochutnali. Neywjce nalezagj se na indyckých ostrowjch Žawě a Sumatře. Stawj ge we skulinách skalnjch, o němž dwa měsýce pracuge; pak do něho wložj dwé wagec, na kterých 15 y 16 dnj sedj. Žiwnost gegi záležj we wšelikém hmyzu, genž se nad wodau wznášj.

Gak jle mláďata lítati mohau, počjnagj hnjzda sbjrati, což se do roku třikrát děge; při tom přicházý mnohý o žiwot, neboť k nim gen po prowazých a po žebřjkách přigjti lze.

Pro zamezenj laupeže magj držitelowé na břehu vstawičné stráže - a předce lidé laupežnj buďto lstj aneb nápogem makowiným, který do hlubokého spanj vwádj, strážných ošiděgj.

Hnjzd těchto sebere se ročně na miliony, a neywjce gich Čjnowé odkupugj; ona gsau djlem arabskému klj (gummi arabicum) a djlem wyzýmu měchýři podobná, a we wřelé poljwce tak se rozpustj, gako rosolowé pokrautky, které Angličané pro lodnjky a pocestné (poněwadž čerstwého masa wezti s sebau nemohau,) připrawowato dobře vměgj.

Některé hnjzdečko gest šediwé, giné načerwenalé neb bjlé a prozračné; toto posledněgšj powažugj za neylepšj. Ono wážj as půl lotu, a stogj tam na mjstě 6 y 8 grošů. Neywjce zaděláwagj ge Ewropčané s kuřátkem.

Hmotu na tato hnjzda dotčenj ptáci berau ze slimegšů (Medusae), gichž tělo skorem cele z rosolowatiny sestáwá.  (Obraz XIII. čjslo 4.)

Příště:  100.  Tlustňák a buřňák mořský

Fotografie k článku