Hlášení nálezů kroužkovaných ptáků

Odečítání kroužkovaných ptáků (kroužkování) přináší zajímavé poznatky o sezonních pohybech nebo jiných druzích migrace takto označených jedinců, o jejich původu a stáří, o jejich věrnosti hnízdišti nebo zimovišti a mnoho jiných důležitých údajů.  Zatímco u klasického značení malým kovovým kroužkem, například u drobných pěvců, je jediným možným způsobem odečtu čísla kroužku ptáka za tímto účelem odchytit. Tak u druhů větších toto již není třeba a dají se při troše štěstí odečíst pomocí běžného dalekohledu například čápi bílí a čápi černí. Pokud je pták značen „odečítacím“ plastovým kroužkem nebo dokonce krčním límcem s výrazným kódem – většinou se jedná o nezaměnitelnou kombinaci číslic a písmen – je takový odečet ještě jednodušší a často třeba u labutí velkých na zimovištích není potřeba ani triedr.

Programů barevného značení ptáků běží dnes po celé Evropě (světě) celá řada – desítky až stovky, některé z nich mají dlouholetou tradici, jiné jsou zaváděny krátkodobě za účelem nějakého časově i plošně omezeného výzkumu. Od původního značení velkých druhů jako jsou labutě, husy, čápi se dnes cestou miniaturizace běžně značí barevnými kroužky i drobné druhy pěvců, tam hodně záleží na přesném zaznamenání kombinace barevných kroužků na obou nohách.

Koordinací všech projektů barevného značení ptáků se původně ujali kolegové v Belgii a jejich přehledný seznam lze nalézt spolu s odkazy na jednotlivé koordinátory na www.cr-birding.org

Bohužel velká část odečtů pochází z nálezů poraněných nebo usmrcených ptáků, i takovýto nález je velice cenný, i když často není možné určit příčinu smrti, ani přibližné datum úhynu.

Chci na tomto místě zdůraznit, že je nezbytně nutné „neobcházet“ naši domovskou centrálu Kroužkovací stanici Národního muzea v Praze a všechny nálezy a odečty kroužků hlásit nejdříve jí. Dnešní svět je natolik informačně propojený, že se Vám zpětného hlášení (viz příloha) dostane většinou, ve srovnání s nedávnou minulostí, ve velice krátké době. Níže si dovolím použít část textu ze stránek Společnosti spolupracovníků NM v Praze.

Jak nahlásit nález kroužku

Autor snímku:  Petr Salinger

Na předchozí stránce ukázka formuláře zpětného hlášení kroužkovaného ptáka, jaký v současnosti používá naše centrála v Praze.  V tomto případě mi kolega Petr Salinger zaslal snímek čápa bílého, spolu s okolnostmi pozorování tohoto jedince v polích nedaleko Kostelan nad Moravou. Po odeslání těchto údajů do Národního muzea v Praze jsem obdržel informace, že na snímku je pták kroužkovaný jako mládě na hnízdě v Sasku (Německo), který byl o dva roky později zastižený zřejmě jako nehnízdící na jihu Moravy. Nespárování mladí čápi bílí vytváří různě velké skupiny, které po návratu z Afriky drží spolu a jen tak se potulují po potravně bohatých lokalitách. Část mladých ptáků a platí to i pro některé další druhy, se dokonce ve druhém roce života do Evropy vůbec nevrací. Zpět na sever táhnou až jsou pohlavně dospělí a pudí je sem samozřejmě reprodukční povinnosti.

Na dalším snímku je detail téhož kroužku typu ELSA, tentokrát pořízeného na čápovi bílém v národním parku Hortobagy na východě Maďarska. Během zpáteční cesty z krátké expedice do Bulharska a Rumunska v létě 2012, jsme strávili jeden a půl dne na této jedinečné lokalitě.  Stvořením, které nás v širých pusztách uvítalo na parkovišti poblíž místní unikátní ZOO, byl právě takto značený čáp.

Snímek jsem sem umístil jako důkaz toho, že ne vždy musí být odečtení označeného ptáka namáhavou a vysilující záležitostí. Někteří ptáci se přijdou nechat odečíst a vlezou vám při tom doslova až do auta.  Souhlas Ondro ?

Fotografie k článku