Hnízdní rozšíření vlhy pestré (Merops apiaster L.) v České republice v letech 2000-2005

ÚVOD

Cílem tohoto článku je shrnout vývoj populace vlhy pestré (Merops apiaster L.) v České republice, především na tradičních i nových hnízdištích v panonské oblasti jižní Moravy, na pozadí vývoje evropské populace s důrazem na situaci v okolních státech. Práce souvisle navazuje na již publikované údaje o výskytu druhu v této části naší republiky (ŠIMEČEK 1997, 1998, 1999, 2000a, 2000b).

METODIKA

Každoročně byla kontrolována známá hnízdiště vlhy pestré v regionu jižní Moravy a na potenciálních lokalitách vyhledávána hnízdiště nová. Na každém hnízdišti byly provedeny nejméně dvě kontroly v průběhu hnízdní sezóny. První vlna kontrol proběhla v poslední dekádě května, kdy jsou již vlhy na hnízdišti, probíhá tok, páření a hrabání nor. Druhé kontroly byly provedeny v druhé dekádě července, kdy ptáci krmí mláďata. Díky vysoké frekvenci krmení (až padesátkrát za hodinu) je v tomto období možné snadno a poměrně rychle stanovit počet hnízdících párů a také počet „pomocníků“ (FRY 1984, LESSELLS 1990). Množství „pomocníků“ je ve větších koloniích indikátorem úspěšnosti hnízdění a vypovídá o věkovém a pohlavním složení místní populace (LESSELLS & KREBS 1989). Další kontroly byly prováděny v různé fázi hnízdění, především v závislosti na klimatických podmínkách, které mohou v jednotlivých letech výrazně ovlivnit jeho časový průběh. Cílem monitoringu nebylo získávat detailní kvalitativní data o hnízdění a jeho úspěšnosti, nebyly tudíž užity invazivní metody výzkumu (kontroly hnízdních nor pomocí zrcátka, odchyt ptáků do sklopek anebo nárazových sítí), které mohou průběh hnízdění negativně ovlivnit.

SITUACE V EVROPĚ

V Evropě, především jižní a východní, hnízdí více než 480 tisíc párů vlhy pestré. V letech 1970-1990 došlo k mírnému poklesu, a přestože v období 1990-2000 početnost téměř v celé Evropě vzrostla, populace stále nedosáhla početního stavu před tímto poklesem (BIRDLIFE INTERNATIONAL 2004). Jiný zdroj (www.bto.org) uvádí velikost populace 280 000-600 000 párů.

V letech 2000-2005 pokračovalo šíření druhu severním, případně severozápadním směrem. Dokladem tohoto trendu je strmý nárůst pozorování jedinců i menších skupin vlh zalétlých mimo běžně obývané území – do Dánska, Skandinávie včetně Pobaltí, na Britské ostrovy. Takových pozorování je skutečně celá řada. Jsou to záznamy především z příletového období, méně z období potulek po ukončení hnízdění. Ve Velké Británii byl v letech 1958-2002 doložen výskyt 844 exemplářů vlhy pestré, z tohoto počtu bylo ale 390 jedinců (téměř polovina!) pozorováno v letech 1995-2002 (www.bto.org). Tentýž zdroj uvádí výskyt vlh pestrých v roce 2005 až ze Shetland, Skotsko. V Norsku stoupl za posledních 10 let počet pozorování na 45 s 85 pozorovanými ex. (cyberbirding.uib.no/photo/m_apiaster_01.php).

Během let 2000-2005 byla navíc doložena řada hnízdění mimo tradiční hnízdní areál druhu. V některých zemích vlhy hnízdily po mnoha letech (např. Herefordshire, Anglie 2005, Dánsko 2004), v jiných po kratší absenci (např. Groningen, Holandsko 2001, Lorraine, Belgie 1999-2003). V dalších bylo hnízdění doloženo úplně poprvé (např. pobřeží Baltu u Saraiki, Lotyšsko 2003 a následně 2004-2005). Kromě Britských ostrovů došlo ve všech jmenovaných zemích k opakovanému hnízdění s tendencí vzniku malých, ale stálých populací. Kvůli jejich udržení a s ohledem ke „vzácnosti“ druhu se přijímají patřičná ochranářská opatření (TERVELDE 2004, JACOB & MATGEN 2000, www.putni.lv/index_arhivs 05eng.htm).

Ve středoevropském regionu se trendy v jednotlivých zemích mírně liší, výrazné jsou rozdíly v odhadech celkové početnosti v tom kterém státě nebo území. Příčinou těchto diskrepancí zřejmě bude použití různých metod a rozsah prováděného monitoringu. Obecně platí, že čím je mapované území větší a vlha pestrá je běžnějším druhem, tím jsou konečné výsledky, tj. odhady velikosti populace, méně přesné.

V Německu vlha pravidelně hnízdí od počátku 90. let a zdejší již stálá populace dosáhla v letech 1995-1999 početnosti 120-190 párů, trendem je její silný nárůst o 30-49 %. Malá část ptáků hnízdí v jižním Bavorsku, většina však obsazuje hliníky a pískovny v centrální části Německa – Durynsko, Sasko-Anhaltsko, Dolní Sasko (BIRDLIFE INTERNATIONAL 2004). Důsledkem trendu posledních let bylo, že v roce 2005 bylo prokázáno hnízdění rekordních 479 párů a celkově se odhaduje hnízdění 500-600 párů vlhy pestré (Todte in litt.).

V Polsku se situace v územním rozšíření téměř nezměnila, ptáci tradičně obsazují hnízdiště v Malopolsku a Horním Slezsku. Počet hnízdících párů nicméně vzrostl na 40-60 v letech 1990-2000 s trendem silného nárůstu početnosti o 30-49 % (BIRDLIFE INTERNATIONAL 2004). V posledních pěti letech počet hnízdících párů mírně kolísá, přesto i nadále hnízdí každoročně průměrně kolem 50 párů, jádrovou oblastí zůstává jihovýchod země (P. Stachyra in litt.; STACHYRA 2005).

Na Slovensku je pro roky 1980-1999 uváděno celkem 700-1300 hnízdících párů vlhy pestré, s trendem poklesu početnosti o 20-29 % (BIRDLIFE INTERNATIONAL 2004). Je možné, že se nejedná o zcela přesná čísla, určitě však existují zprávy o zanikání nebo opouštění hnízdních lokalit nejčastěji jako následek lidské činnosti např. v Košické kotlině (S. Pačenovský in litt.). Nicméně v letech 2003-2005 byla populace odhadována na 1200-1800 párů. Jde o silný nárůst s tendencí šířit se údolími severním směrem do pahorkatin a větších nadmořských výšek (A. Krištín in litt.).

V Maďarsku byla početnost hnízdní populace vlhy v letech 1997-2001 odhadována na 20 000-40 000 párů s trendem poklesu o 20-29 % % (BIRDLIFE INTERNATIONAL 2004). Mapovací projekt, který proběhl v letech 1999-2002, konstatuje další pokles a početnost druhu odhaduje již jen na 20 000-30 000 párů bez určení příčin tohoto vývoje. Většina populace hnízdí v severní/severovýchodní části země, největší koncentrace kolonií lze najít v širším okolí řek Dunaje a Tisy (SZÉP & NAGY 2003).

V Rakousku se počet hnízdících párů v poslední dekádě plynule zvyšoval, zřejmě i díky managementovým opatřením na mnoha hnízdištích. Centrem výskytu vlh nadále zůstává především Dolní Rakousko a Burgenlandsko, v menší míře Štýrsko a Korutany, pokračuje další šíření západním směrem. Pro roky 1998-2002 je udáváno 150-300 párů s trendem silného nárůstu početnosti o více než 80 % (% (BIRDLIFE INTERNATIONAL 2004). V roce 2005 dosáhla rakouská populace minimálně 578 hnízdících párů, což je také dosavadní zjištěné maximum (Roessler in litt., GRINSCHGL & WENDELIN 2005). Právě z Rakouska jsou s velkou pravděpodobností posilovány populace ptáků hnízdících na západním Slovensku a také pochopitelně na jižní Moravě.

SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE

I nadále platí, že Česká republika se nachází na severozápadním okraji areálu souvislého rozšíření druhu. Přesto je možné na základě zjištěných výsledků tvrdit, že se populace vlhy pestré na území naší republiky za posledních 20 let stabilizovala. V letech 2000-2005 dokonce každoročně narůstala, což je odrazem celkového šíření a zvyšování početnosti druhu v celé Evropě. Na jižní Moravě je zřetelné kopírování trendů početnosti bezprostředně sousedící (kontaktní) a nyní již výrazně početnější populace v Rakousku, zřejmě zde je nutné hledat „původ“ u nás hnízdících vlh pestrých (viz výše).

Hlavní oblastí výskytu v České republice proto zůstává jednoznačně panonská oblast jižní Moravy (obr. 1). Přesto vlhy pestré hnízdí i jinde, například v roce 2002 hnízdil 1 pár u Suchdola nad Lužnicí (JH) (J. Cepák in verb.), zřejmě 1 pár v Supíkovicích (JE) (Šimková in verb.) v blízkosti polských hranic, v letech 2002-2004 hnízdilo více párů na několika místech v okolí Přerova. Každoročně přibývá také počet pozorování ptáků mimo tradiční hnízdní oblast (www.birdlife.cz).

Obr. 1. Hnízdní rozšíření vlhy pestré na jižní Moravě v letech 2000-2005

O stabilizaci české populace vlhy pestré svědčí trvalá existence několika kolonií, ve kterých hnízdí více než 10 párů, a existence jádrových kolonií, kde hnízdí pravidelně 20 až 30 párů. Tomuto trendu odpovídá i nárůst počtu tzv. „pionýrských“ párů, které hnízdí jednotlivě v okruhu 5-10 km od těchto velkých kolonií, což opět jednoznačně prokazují nálezy v okolí Hustopečí (BV) v letech 2003-2005 (P. Berka in litt.) nebo v okolí Velkých Pavlovic (BV) v letech 2002-2005.

Všechny jádrové kolonie jsou ve střednědobém časovém horizontu dobře zabezpečené. To naopak neplatí u mnoha menších hnízdišť. Proto jsou zde ve spolupráci s orgány ochrany přírody plánovány různě rozsáhlé managementové zásahy za účelem zlepšení hnízdních podmínek. Někde se jedná o téměř kompletní obnovu hnízdních stěn, jinde jen o stržení části stěny nebo odstranění křovin či bylinného porostu, které vlhám znemožňují hnízdění.

Výhledově bude nutné podobné zásahy provádět na větším počtu takto degradujících hnízdišť a pravidelně.

V roce 2005 bylo prokázáno hnízdění 142 párů vlhy pestré (s odhadem 180-200 párů), čímž byl překonán dosavadní vrchol z roku 1996. Zajímavě se tak uzavřela křivka vývoje naší populace, u které se s trochou nadsázky dá tvrdit, že má desetiletou periodicitu, během které populace padá ze svého maxima, aby jej opět dosáhla, resp. překonala. V období 2000-2005 vzrostla populace vlhy pestré v České republice čtyřnásobně až pětinásobně. Změny zaznamenané v tomto období jsou patrné z tab. 1 a obr. 2 a 3.

Tab. 1. Hnízdění vlhy pestré v České republice v letech 2000-2005

Obr. 2. Počet hnízdišť vlhy pestré v České republice v letech 2000-2005

Obr. 3. Počet hnízdících párů vlhy pestré (jen prokázaná hnízdění) v České republice v letech 2000-2005

V předchozích pracích diskutované možné vlivy různých faktorů – množství a dostupnost potravy, množství vhodných stěn pro hnízdění, teplotní a srážkový průběh sezóny a další (ŠIMEČEK 1997) - nebudou v tomto příspěvku detailněji hodnoceny. Všechny tyto faktory mají na vývoj každé malé populace značný vliv. U výrazného potravního specialisty, jakým vlha pestrá bezesporu je, se dopady těchto vlivů ještě násobí. Ani přes dlouhodobá pozorování není možné významnost jednotlivých faktorů jednoznačně určit (FRY 1991). Donedávna celkem podceňovaným faktorem, který stále více ovlivňuje populace tažných ptáků, jsou dlouhodobé, mnohdy bohužel i trvalé změny na tradičních zimovištích. Rozsáhlé odlesňování a s ním spojené změny vodního režimu, rozšiřování pouští a zmenšování ploch vhodných k zimování, na nichž se zvyšuje potravní konkurence i predační tlaky, působí na zimující ptáky negativně. Na svá evropská hnízdiště se často vracejí ve špatné tělesné kondici, což ve svém důsledku všeobecně snižuje úspěšnost hnízdění (NEWTON 2004). Je však možné, že takové změny na zimovištích vlhám pestrým naopak vyhovují.

Stále značný rozdíl mezi počtem doložených a odhadovaných hnízdění je způsoben nadále nedostatečným pokrytím sledovaného území. Především oblast jižně od Brna a většina území Kroměřížska, popř. Uherskohradišťska jsou kontrolované neúplně, ale menší kolonie nebo jednotlivé páry mohou unikat pozornosti prakticky kdekoliv. Tyto předpoklady byly v minulých letech přesvědčivě prokázány hnízdními nálezy v širším okolí Hustopečí (P. Berka in litt.) a na více místech Kroměřížska i Přerovska (P. Šálek in litt.).

V letech 2000-2005 probíhal přílet na naše hnízdiště pravidelně na přelomu první a druhé dekády května s výjimkou let 2003 a především 2005, kdy byl kvůli chladnému počasí asi o 10 dnů opožděn. Odlet do zimovišť probíhá většinou ve druhé dekádě srpna s tím, že menší hejna a jednotlivé exempláře se mohou zdržet až do poloviny září. Již dostatečný počet pozorování, která korespondují například s datem opuštění shromaždiště na Střední nádrži Vodního díla Nové Mlýny, naznačuje, že většina ptáků z jižní Moravy táhne nivami řek Dyje a Moravy a dále zřejmě podél Dunaje jihovýchodní tahovou cestou.

Zajímavým novým jevem, který jistě souvisí s nárůstem početnosti jihomoravské populace vlhy pestré, je pohnízdní (předodletové) shromaždiště na Střední nádrži Vodního díla Nové Mlýny. Asi od r. 1999 se zde vždy na přelomu července a srpna koncentrují vlhy v počtech na naše poměry neuvěřitelných – v posledních letech se jedná o 300-380 exemplářů. Ptáci nocují na vzrostlých stromech (např. topolech bílých Populus alba) ve stěně lužního lesa poblíž Přírodní památky Betlém. Brzy po rozednění naletují do porostu suchých vrb (Salix sp.) u ústí Svratky a Jihlavy, aby se poté rozptýlili v širším okolí nocoviště. Je tedy možné je i v této roční době pozorovat při lovu nad blízkými hnízdišti, i když k nim v té době už nemají přímou hnízdní vazbu. S velkou pravděpodobností se jedná o dominantní část naší hnízdní populace, domněnky o rakouském původu části těchto ptáků bych osobně vyloučil.

Pokud vezmeme v úvahu, že jeden pár vyvede v průměru 4 mláďata (FRY 1984), a přičteme-li poměrnou část nehnízdících ptáků, dojdeme k závěru, že se v okolí nádrží na cestu do afrických zimovišť připravuje 50-60 rodin vlhy pestré. Podobně velké koncentrace v období před odletem nejsou běžné ani v zemích s tradičně velkými hnízdními populacemi vlh (CRAMP 1985, BAUER & GLUTZ 1989), což jenom dokládá optimální podmínky, které v takovém prostředí vlhy pestré v tomto ročním období nacházejí.
V mnohem menším rozsahu se po letech taky obnovilo předodletové shromaždiště na rybnících u Mutěnic, okres Hodonín. Zde se vždy po vyhnízdění zdržuje od počátku srpna až do odletu 30-40 jedinců. Různě velká hejna lze s nárůstem početnosti pozorovat v době tahu na mnoha místech po celé jižní Moravě.

Poděkování

Na závěr tohoto příspěvku bych chtěl srdečně poděkovat všem kolegům, kteří mi poskytli svá pozorování, přispěli radou či připomínkou při práci v terénu. Byli to zejména Berka P., Cepák J., Čamlík G., Horák P., Horal D., Chytil J., Klejdus J., Macháček P., Mikulica O., Piro Z., Polčák J., Straka M., Šafránek J., Šálek P., Škorpíková V., Štěpánek P., Vačkař J. a Zaňát J.

LITERATURA

BAUER, K. & GLUTZ VON BLOTZHEIM U.N., 1989: Handbuch der Vogel Mitteleuropas. Akademische Verlag. Wiesbaden
BIRDLIFE INTERNATIONAL, 2004: Birds in Europe: population estimates, trends and conservations status. Cambridge. UK: BirdLife International (BirdLife Conservation Series No. 12)
CRAMP S. (ed.), 1985: The Birds of Western Palearctic. Vol. IV: Terns to Woodpeckers. Oxford University Press. Oxford et New York
JACOB J.- P. & MATGEN O., 2000: La nidification du Guepier d´Europe (Merops apiaster) en Wallonie e tle statut de l´espece en Belgique. Le Bulletin AVES 37: 1-32
FRY C.H., 1991: The Bee-eaters. T et AD Poyser. London
GRINSCHGL F. & WENDELIN B., 2005: Der Bienefresser in Österreich. Vogelschutz in Österreich 20: 18
CREX – Zpravodaj JMP ČSO 26 (2006): 103-109
LESSELS C.M., 1990: Helping at the nest in European Bee-eaters: Who helps and why? NATO ASI Series G24. Berlin-Heidelberg
LESSELS C.M. & KREBS J.R., 1989: Age and breeding performance of European Bee-eaters. Auk 106: 375-383
NEWTON I., 2004: Population limitations in migrants. Ibis 146/2: 197-226
STACHYRA P., 2005: Rozmieszczenie, biologia, ekologia oraz ochrona zolny Merops apiaster L. w poludniowo-wschodniej Polsce. Rozprawa doktorska wykonana w Katedrze Zoologii Akademii Rolniczej w Lublinie
SZÉP T. & NAGY K., 2002: Common breeding bird monitoring in Hungary 1999-2002. BirdLife Hungary. Budapest
ŠIMEČEK K., 1997: Vývoj populace vlhy pestré (Merops apiaster) na Moravě. Zpravodaj Jihomoravské pobočky ČSO 10: 7-15
ŠIMEČEK K., 1998: Hnízdění vlhy pestré (Merops apiaster) na jižní Moravě v roce 1997. Zpravodaj Jihomoravské pobočky ČSO 11: 16-17
ŠIMEČEK K., 1999: Hnízdění vlhy pestré (Merops apiaster) na jižní Moravě v roce 1998. Zpravodaj Jihomoravské pobočky ČSO 13: 23-24
ŠIMEČEK K., 2000a: Hnízdění vlhy pestré (Merops apiaster) na jižní Moravě v roce 1999. Zpravodaj Jihomoravské pobočky ČSO 15: 35-36
ŠIMEČEK K., 2000b: Shrnutí výsledků mapování hnízdišť vlhy pestré (Merops apiaster) na jižní Moravě v letech 1990-1999. Crex 16: 15-27
TERVELD L., 2004: European Bee-eater Merops apiaster as prey of a Eurasian Sparrohawk Accipiter nisus. De Takkeling 12: 145-146

WWW STRÁNKY A E-KONFERENCE

BTO - British Trust for Ornithology: http://www.bto.org
Cyberbirding - Bird Photography by Frode Falkenberg: http://cyberbirding.uib.no
ČSO – Česká společnost ornitologická: http://www.birdlife.cz
Latvian Birding: http://www.putni.lv

Fotografie k článku

Komentáře: