Hodně chladné vítání zpěvu

Premiéra vítání ptačího zpěvu na Valech, já říkám "vykopávkách"; v Mikulčicích byla díky extrémně chladnému a silnému větru rozpačitá. Rozpačitá ve smyslu pohyody a počtu účastníků a taky v počtu pozorovaných a odchycených ptáků. V lese jehož podrost zářil nekonečným kobercem kvetoucího česneku medvědího, byly podmínky o poznání lepší. nefučelo tolik a nějací zpěváčci byli i ke slyšení. 

Vašek jelínek se snažil seč mohl, ale slib nedodržel :-) , ptáka roku červenku obecnou nelapil. Ale na druhou stranu v daných podmínkách potěšily i pěnkavy, sýkory, budníčci, mlynaříci, pěnice černohlavé alias černohlávci a nakonec byl hřebem dopoledne nádherný sameček lejska bělokrkého. 

Na úvod nás přivítali čápi bílí lovící a hlavně stavějící, potom majestátně proplachtil nad mnohem menšími káněmi lesními král dravců - orel mořský. V okolí kolonie se motali motáci, luňákovali luňáci a rybařili rybáci. Z trávy na hrázích vystrčil hlavy pár hus velkých a potravu zde sbírala různá drobotina například zvonohlíci zahradní nebo konipasi bílí. Na kraji kolonie sedí na hnízdě vrána šedá, prozradil ji jen nápadně čouhající ocas. Jak už řečeno dříve čápi bílí aktivně sbírají a nosí na hnízda různý materiál - trávou počínaje a větvemi konče. kolem poledne se prokřehlí a zmrzlí, po druhé zastávce u kroužkovatele, rozloučíme a spěcháme do tepla, kamkoliv. Mě ještě čeká jedna příjemná povinnost - přednáška o ptácích lužního lesa v nově zrekonstruovaném návštěvnickém centru. Účast bohatá i díky souběžně probíhajícímu česnekovému festivalu. Lidi se zajímali a ptali, takže jak bývá zvykem musel jsem být upozorněn na překročení časového limitu. Kuře na masce auta na závěr. Potlesk a děkovačka a rychle na rybníky, jestli tam bude něco zajímavého.

A bylo, jako skoro vždycky.

Fotografie k článku