Kolem Kyjovky do Dubňan a zase zpátky

Po dlouhé době se vyjasnilo, přestalo foukat a včera v noci jsem i v tom větříku zaslechl hlasy běločelek. Tak jsem na pohodu, chvíli před polednem, sedl na bicykl a vyrazil. Po cyklostezce Mutěnka kolem Kyjovky a v suchu nad úrovní podmáčených polí. Rúzné vodní plošky a plochy se drží v terénu od pozdního léta a v posledních dvou týdnech byly navíc "dokrmeny" dešťovými srážkami.

První ptáci se začínají objevovat až na úrovni Mistřína jsou to jednotlivé volavky popelavé a volavky bílé. Vysoko přeletují menší hejna kachen a v depresích kousek od Hrubých luk vyplaším doknce bekasinu otavní. Na lukách teď kromě většího stáda srn a několika šedivek nic není. Přesouvám se pomalu s častými zastávkami k pískovně, spíš k pískovnám, protože letos na jaře vznikla  nová  težební plocha blíž k obci a už teď zabírá plochu několika hektarů. Na cestě lemující její břehy napočítám 7 holek se špatnou pověstí - husice nilské. Ještě předevčírem byly hlášeny snad jen dvě nebo tři - podle vybarvení to vypadá na pár s pěti mladými ptáky. K nim několik desítek březňaček a osamocená lyska černá. Vše. Nad polem k jihu  přeletuje samec motáka pilicha.

Tak tam  táhnu taky. Na hlavní nádrži dnes zcela bez sportovních rybářů (hurááá) napočítám1 labuť velkou, 220 kachen divokých, 15 kormoránů velkých, 2 potápky roháče a nějakých 7-8 poláků velkých i chocholaček. Vzadu na původní "rašelině" mě přivítá střízlík a strnad rákosní. Nejvíc moje uši dráždí zřetelný "rachot" způsobený hlasy severských hus běločelých. Měním původní plán a pokračuju přes les k rybníku.

Slunce se začíná chvílemi schovávat za jakési nezřetelné mraky a clony, ale i tak si pobyt u Jarohněváku přes hodinu užívám. Dokonce se mi daří pořídit i nějaké dokumnetační snímky. Bohužel tady je pohyb lidí zřetelných - minimálně čtyři rodinky s dětmi, několik pejskařů a cyklisti. Mamča s dvěma skautíky a ohařem to v holínkách berou po okrajích bahen. Rybník je totiž pořád na nízké hladině, odhaduji tak vyšší polovinu naplnění. Nad hladinu vystupují ostrůvky - pozůstatky deponií a velká část dna jsou mělčiny. Pro husy ideální prostředí a pro pozorovatele ještě lepší, protože ptáci jsou rozptýlení ve více přehlednějších skupinách.

Hus běločelých odhaduji na minimálně 4800 jedinců, tundrových jsem nenašel víc než 20 a velkých je nejméně 400 ex. Ptáci štěbetají a přesouvají se sem a tam po hladině. několikrát to všechno vzlétne, to když se k nádrži přiblíží pořád to samé malé sportovní letadlo (??). V té mase ptáků najdu ještě lžičáky, kormorány, poláky velké, morčáky velké, potápky roháče a lysky, husice liščí a další a další druhy.

Na odkalovácích vzadu za hrází se zdržuje nejméně 15 konipasů bílých, 3 vodouši kropenatí a "jen" asi 12 lindušek horských. Plaším smíšenou společnost cca 80 volavek bílých a přibližně stejný počet 80 volavek popelavých. Bílé krasavice se snaží obsadit do vody popadané (bobrem skácené) vrby, ale po chvíli se všechny zvednou a odlétají možná už na nocoviště směrem ke Kosteliskám. Ještě několikrát sečtu (různými způsoby) husy na hladině rybníku a pomalu se vydávám  na zpáteční cestu. Když vyjíždím z Jarohněvic větší část hus se zvedá a odlétá na pastvu, mým směrem. Za necelou půlhodinku už stojím na bývalém železničním mostu a sleduji hejna  hus cik cak létajících sem a tam. Ve vzduchu dvě letadýlka a od milotických Šidlen (viniční trať) se ozývají výstřely (??). Husy nesedají do polí, když tak jen na chvíli a po pár minutách odlétají směrem na západ. V mokřadu zůstává sedět svým způsobem také rarita - kachna pižmovka.

Nevím co si o takovém přivítacím ceremoniálu mám myslet. Ptáci z dalekého severu konečně dorazili na oblíbené zimoviště. Mají v křídlech možná tři až čtyři tisíce kilometrů. Místo obdivu intenzivní rušení a plašení. 

Několik přeletujících hejnek hus jsem jen tak od pasu cvaknul, kvůli případnému krčnímu  límci nebo jiné značce. A vyplatilo se. Doma na monitoru se potvrdil dojem z polí - na několika záběrech jsem našel vzácnou ještě nedávno kriticky ohroženou bernešku rudokrkou. Když chci záznam výskytu této husičky vložit na avif.birds.cz, vidím, že kamarád Tomáš dokonce dvě tyto bernešky pozoroval na rybníku asi 4 hodiny předtím.

Holt, kdo první příjde ten první mele.

Fotografie k článku