Kolpík bílý nervozita sílí

Měl jsem z pekla štěstí a odjinud i kliku. To když jsem v pondělí 8. května pozoroval po dobu 45 vteřin dva kolpíky bílé. Člověk by si řekl, no to je tedy pozorování, 45 vteřin.

Jenže ono se to celé vyvinulo trochu jinak. Prostě už trochu znaven téměř poledním Sluncem a aktivním sčítáním od brzkého rána jsem zmerčil dva větší bílé ptáky, kteří se vynořili zpoza stromů na hrázi rybníka Za vrbou. Byli v protisvětle. Hned mě zaujal divný způsob letu - aktivní mávání střídané kratším plachtěním. Velikostně určitě ne labutě a obrysem těla určitě ne volavky bílé. To už jsem oba kolpíky měl po světle a mnohem blíž, i tak mě minuli obloukem větším než bych si přál. Evidentně hledali místo vhodné pro přistání, a je takových teď na rybnících u Mutěnic relativně dostatek. Udělal jsem pár dokumentaček, oba ptáci dospělý a immaturní mě na chvíli zmizeli za stromy nad rybníkem U vrby.

Hmmm škoda, snad je někde najdu, říkal jsem si dost zklamaně. Dali mi ještě jednu šanci, ještě jeden oblet (to jsem netušil, že na rozloučenou) a celkem dobře po světle. Zmáčkl jsem spoušť a držel, jeden z ptáků na chvíli vysunul a skrčil nohy. Zmizeli. Konec. Šlus.

Chvilku jsem v pohotovosti čekal a když se nic nedělo začal jsem prohlížet těch pár fotek co jsem stihnul pořídit. Byl to nevybarvený pták, který měl naštěstí potřebu se poškrabat na bradě a to "cosi" lesklého, co mě trklo do očí během focení, to byla sada barevných kroužků. Ty vole řekl jsem si, dobrý.

Když jsem potom na cr birding zjistil, že barevné kroužky by měly být i na nožce druhé hned jsem pořádně shlédnul i tu druhou - a ejhle odečtitelný byl i kód  pořadí kroužků na ní. Teď jsem tušil, že se jedná o ptáka značeného na některém z německých hnízdišť.

Nervozita sílila, protože ani náš kontaktní člověk ani holandský kontakt nereagovali. Ozvala se až včera koelgyně Petra z Nederlandu a se slovy: "Dear Karel, sorry for the late reply. I was in the field the last days. What a very interesting observation! It looks like you have seen a spoonbill ringed in Germany. Can you have a look at the picture? Can you let me know if this is the right place?"

Ani ne za hodinu jsem měl v poště historii tohoto fešáka a výsledek náhodného, ale raritního pozorování:

Overview Resightings
Karel Simecek
GfNY/aYR
Site Observer(s)
Colourcode:
Date
Ringing site: Schleswig-Holstein, Sudfall
Ringing Date: 01/06/2015 Name Ringer: Klaus Gunther
Germany
Ringnr:258582
Distance to
ringing site
Ageclass: pullus Species: Eurasian Spoonbill
Sex: unknown
Behaviour
Transmitted? No
25/10/2015 Bingen am Rhein, Ilmen Aue 49.97N 7.95E Germany 503 km Matthias Jurczyk
01/11/2015 Mainz, Bingen - Gaulsheim 49.58N 7.57E Germany 549 km Frieder Kloepfer
15/12/2015 Modena, SIC-ZPS Manzolino Tivoli 44.61N 11.12E Italy 1111 km Giuseppe Rossi
30/12/2015 Modena, SIC-ZPS Manzolino Tivoli 44.61N 11.12E Italy 1111 km Giuseppe Rossi
13/05/2016 Gorizia,Staranzano, Isola della Cona 45.75N 13.52E Italy 1028 km resting, sleeping Silvano Candotto
01/01/2017 Lio Piccolo (Venice), Valle Olivara 45.49N 12.49E Italy 1034 km foraging Marco Picone
14/01/2017 Lio Piccolo (Venice), Valle Olivara 45.49N 12.49E Italy 1034 km foraging Marco Picone
08/05/2017 Mutenice, U vrby fishpond 48.90N 17.06E Czech Republic 844 km Karel Simecek
 

Knápek se rok a půl flákal, zdá se, kolem Benátek a teď už s ním asi mávaly hormony tak vyrazil na sever. Ale s mírným odklonem směrem jemně východním. Možná přinese trochu čerstvé krve mezi kolpíky rakouské nebo maďarské, kteří moc se západoevropskou populací nekomunikují.

Pro mě novinkou, že černé konce letek nemají jenom ptáci ve věku 2.K ale i starší.

Opět se mi potvrdilo, že je potřeba být ve střehu a připraven a taky mít trochu obrovskou kliku.

Fotografie k článku