Krásné pondělí a ještě hezčí pozorování

Krásný den a ještě hezčí pozorování jsme si užili s Alešem v okolí nádrží pod Pálavou. Zpočátku to příliš na slunečný den nevypadalo, ale Aleš je vyhlášený prognostik s neskutečně vysokou úspěšností předpovědí.

Takže ještě cestou k vodě během pozorování většího hejna asi 480 holubů doupňáků na sloupech VVN u Terezína to byla poklice. Také kolem silnice ze Staroviček do Šakvic, kterou jsem nejel snad 20 let to byla poklice, kterou svými křidélky nerozvířilo ani snad 170 hrdliček zahradních krmících se v okolních polích.

Až u Strachotína se ten dekl pohnul směrem na Slovensko a Pálavu rázem zalilo nádherné světlo. Pokus o kompletní soupis pozorování jsem jako vždy zadal na www.birds.cz , tady je uvedu, že nás přena nádržích překvapil vysoký počet kormoránů, odhadem 1550 ex., kteří se zdržovali hlavně kolem soutoku Svratky a Jihlavy. Ostatně jako většina ptáků na střední - Mušovské - nádrži.

U Dolních Věstonic po chvíli mezi stovkami lysek černých na betonové schodiště přistál pisík obecný. O kus dál kolem čerpačky bylo smíšené hejno stovek kachen divokých a poláků velkých. Nacházíme i samici morčáka velkého a zapisuju si mé první hoholy severní tohoto podzimu. Ještě více březňaček až 2800 bylo na vodě kolem Písků - celkem na střední nádrži odhadujeme spolu až 5500 jedinců. Ale jejich počet může být výrazně vyšší. Sčítali jsme jen ze dvou míst.

Právě u druhého místa u propusti naproti kostelíku, jsem zjistili proč tu dneska nejsou žádní ptáci a drží se daleko uprostřed nádrže. Tou příčinou je POKRÝVAČ, čile pracující na opravě střešní krytiny kostelíka. Jediným ptačím druhem, který si jej zblízka prohlíží jsou zvědavé straky obecné Smíšené hejno hus vytváří dlouhou linii na hladině za kormoráním ostrůvkem a pásem keřů, lemujících kdysi příjezdovou cestu do vesnice.  Kdysi dávno, jsem po ní ještě stihnul něškolikrát projít suchou nohou.

Těch hus je nekonec minimálně 5000 jedinců, z toho asi 2000 hus velkých a 3000 hus běločelých, které přilétly z polí od jihozápadu kolem jedenácté hodiny. Husy polní jsme zjistili minimum. V jednu chvíli nám pozorování zpestřil a naprostý poplach mezi vodními ptáky způsobil asi juvenilní orel mořský, který se zničehonic vyhoupl do vršku topolu v kolonii. Jako osobní páže vedle něj usedla straka. V době našeho odjezdu k Brodu nad Dyjí, dravec pořád seděl v koruně stromu.

V poli směrem k Pasohlávkám klasika straky, poštolky obecné, ťuhýk šedý a na čerstvě zoraném lánu 20 volavek bílých a 30 racků bělohlavých (středomořských ?) - je to na daleko. U propusti před Brodem je plno rybářů, k jihu přetáhne jiný orel mořský - immaturní pták asi 3-4 roky starý. Na vodě stovky březňaček, poláků chocholaček a lysek černých - všechno se to živí slávičkami, mají jich doslova plné zobáky.

Bez jediného slova jsme se shodli, že by mohlo stát za to přejet kopeček a mrknout se na rybník k Nové Vsi, jen co jsme se vyhoupli na vršek víme, že jsme udělali dobře. Hladina rybníka, lépe řečeno jeho jižní okraj je lemovaný stovkami - tisíci hus běločelých a hus velkých Jejich zvonivé hlasy se nesou až sem. Rychle sjíždíme dolů a vytahujeme zbraně. Ptáci jsou kupodivu docela krotcí a nechají nás dojít až na dostřel,  je to dokonale nasvícená scenérie, s plnými barvami - začínám fotit.

Říkám si, kdoví jak dlouho budu mít takovou šanci a buch - všechno se to ve dlouhé mexické vlně zvedá. Obrovský mrak hus ja v mžiku na křídlech, z části opouští rybník a odlétá do polí směrem k Pohořelicím, z větší části znovu po několika okruzích usedá na opačnou stranu rybníka. Přestávám mít rád orly mořské, aspoň dnes - letošní mlaďoch brzy nachází mrtvého kapříka a odlétá s ním do blízkého lesa, subadult prudí pořád a husy jsou z něj pěkně nervozní. Další část opouští horkou půdu a odlétá do bezpečí. Kotvy za této situace zvedáme i my a vracíme se zpátky k nádržím. Škoda, že jsme neměli možnost si celé hejno za optimálních podmínek pořádně prohlédnout ...

Stále prázdnou hladinu u Mušova míjíme jen menší rychlostí, pokrývač je pořád v akci. U Perné potěší zástih mladého luňáka červeného, které vytrvale napadá osamocená šedivka. Snad ještě větší radost mám z pozorování velkého počtu havranů polních a kavek obecných - kolem silnice i v okolních vinohradech. Jsou jich určitě stovky možná nějaká ta tisícovka a takové počty už začínají být na jihu Moravy vzácností.

Na výpravu za zedníčkem už nezbývá čas, oba máme nějaké povinnosti, tak jen do Soutěsky hodíme očko a pokračujemem plynule k Pavlovu a Milovicím a Zaječí. Kolem yachtclubu se zdržuje větší skupina kachen, torza topolů jsou jako svícny osázené černými svíčkami kormoránů.

Poslední zastávkou budee kontrola výlovu našeho Jarohněvického rybníku. U stále plného tajchu nás vítá pár labutí (jedna z nich má zřejmě polské kořeny) a dvojice skoro přítulných potápek rudokrkých, které šmejdí kolem hlavní hráze. Na deponii v rybníku postává mezi kormorány velkými "velký" racek s červeným plastovým kroužkem na pravé noze. S největší pravděpodobností se jedná o polského ptáka, kterého nedávno odečetl Ondra Ryška.  

Výlov rybníku se z různých důvodů, ale hlavně kvůli přetrvávajícím vysokým teplotám, posunul o jeden týden a měl by proběhnout od příštího pondělí.

Fotografie k článku