Poslední návštěva "Bažinky", tak si dovolím nazývat jednu malou a kouzelnou lokalitu, mě navnadila. Proto, jen co mi to situace umožnila, jsem vyrazil omrknout co je na ní nového. Na ptačím koupališti se vstupné neplatí. A už vůbec ne na podvečerní pozorování, které jsem zase po několika dnech zopakoval.
Bohužel, jen co jsem se uhnízdil v Beobachtungstelle, všechny ptáky vyplašil majitel sousedních pozemků. Soukromý zemědělec, který přišel snad jen kvůli tomu, aby se definitvně utvrdil v tom, že letošní sklizeň kukuřice a pšenice, bude stejně tragická jako ty předchozí. Však taky výrazy, které použil k popisu stavu svých porostů, byste v agronomickém slovníku hledali marně.
Pro mě jeho návštěva znamenala jediné, až do soumraku se mi přiletěli předvést jenom dva hřivnáči, několik konipasů bílých a mezi nimi i jeden konipas luční. Na závěr se objevil osamělý racek chechtavý. Ten si večerní koupel užil jak český turista maďarské termály. Jako správný labužník se rochnil a cachtal, kousek ode mně, snad deset minut. Potom se rychle osušil, porovnal pírka a hurá na nocoviště. Na stejném plácku se po něm vykoupal i kulík říční, menší hejnko vodoušů bahenních i kropenatých mi před objektiv tentokrát nesedlo.
Chvilku po mladém rackovi jsem stejnou věc provedl i já, myslím teď odjezd na nocoviště.