Návštěva rybníků jako dohánění skluzu v mapování

Poslední návštěva rybníků po krátké pauze způsobené výletem do zahraničí jen potvrdila, že v této části roku, je každý "zameškaný" den cítit. Dnes mi to dokládá zpěv rákosníků velkých a rákosníků proužkovaných odevšad, kukání kukaček obecných odkudkoliv a první viděný i slyšený sameček žluvy hajní.

Zrak upoutají labutě velké na Komárovském rybníku, sešly se tu v počtu přes padesát a do dálky bíle svítí.

Všechny rybníky u Hodonína až na Písečný malý (pod silnicí) a Maškův jsou napuštěné a na vodě. Pár bahňáků se zdržuje na Písečném 2 vodouši šedí a kulíci říční. Jinak jen na mělčině Dvorského pospává několik desítek hus velkých. Mezi nimi i pár husice liščí, tedy ještě nehnízdící ptáci (?). 

Občas se tu pokusí přistát i jiní opeřenci. Zatímco pro racky chechtavé je to ještě v poho, pro rybáky obecné už je vody příliš, a proto většinou pokusy o usednutí vzdají a letí lovit dál. Asi jsou to všechno ptáci od Mutěnic, kde se snaží o znovuobnovení kolonie na ostrově Třetího Zbrodu. S čápem černým vysoko nad hlavou míjím Výtopu a mířím právě k tomuto místu.

Na ostrově už hustě porostlým bylinným kobercem nacházím nejméně 2 páry racků černohlavých, ale občas ze vzduchu anebo častěji z kolonie se ozývají další ptáci. Zřejmě jich tu bude hnízdit víc. Počet racků chechtavých po několika sčítáních odhaduju na minimálně 2000 párů. Super.

Radost mám i z několika prvních (do 5) párů rybáka obecného, kteří se snaží po loňské pauze obnovit svoji kolonii. Uvidíme jak se jim bude da řit.

Především tady, ale rovnoměrně potom i na zbytku rybniční soustavy, nacházím dnes nejméně 28 párů husy velké se 136 sečtenými housaty a k nim nějakých 80 nehnízdících jedinců, spolu tedy cca 272 hus velkých. Labutě velké hnízdí v počtu zřejmě 4 (-5) párů, pár na rybníku U křížku už vodí mláďata, samec se projevil jako důrazný strážce. Dal mi jasně najevo kam až se můžu přiblížit.

Právě U křížku, Šilhánek a pomalu napouštěná Mlynářka jsou teď El Doradem pro kopřivky, čírky a najvíc pro zrzohlávky rudozobé. Kachny často přeletují, ale troufám si zvrdit, že dnes se jich na soustavě zdržuje nejméně 88, což je hezký počet. Kačeři jsou v nejlepším možném vybarvení a dá se očekávat, že co nevidět začnou kachny z hladin rybníků mizet. Začne období sezení na snůškách - inkubace.

U Petra je stále na bahnech a stáhlo se sem pěkné sdružení bahňáků, jespáci bojovní, vodouši bahenní, vodouš rudonohý, pisíci a kulíci. Hvězdami podvečera jsou 2 tenkozobci (dříve křivozobci) opační a vzácný dálkový migrant jespák křivozobý. Zatímco tenkozobci už jsou v parádním svatebním šatě, křivozobec teprve pelicháním prochází, i když nutno říct, že rezavočervená barva peří už má navrch.

Odevšad se ozývají svým táhlým tichým vábením moudivláčci lužní, stále ještě hojně táhnou budníčci menší i budníčci větší. Nad lesem krouží čáp černý, v letu si akrobaticky upravuje křídlo. Na křídlech je ale taky nezvyklé množství 10 kání lesních, nevím co si o tom myslet. Káně lesní mají obsazené revíry a už většinou sedí na snůškách, tady teď společné plachtí ve vzduchu ? Kolem lesa několikrát přeletí u nás vzácná volavka červená, později už nemám to štěstí ji pozorovat.

Kousek od hnízdící labutě velké na Hejdovském letos poprvé pozoruju jinou volavku, volavku velikosti domácího holuba. Samečka bukáčka malého. I tady na každých snad padesáti metrech řve rákosník velký a sekundují jim i menší rákosníci proužkovaní. Rákosníka obecného jsem zaznamenal jen na několika místech.

Ze stromů a keřů začínají volat rosničky zelené, z kanálů a rybníků přidají na intenzitě skoakni a ropuchy. Člověk přestává slyšet cokoliv jiného a žabí skřehotání jakoby přivolávalo předpovídaný déšť. Ještě krátká zastávka na hrázi Dubňáku a potom domů.

Ženská část, tedy řídící jednotka rodiny se vrátila ze světa taky. Šup zpátky do reality.

Fotografie k článku