Během dnešní kontroly našich rybníků jsem se o tom přesvědčil několikrát. A musím říct, že ty přírodní límce vedou na celé čáře. Jenže ty plastové, které letos nasadily celkem dvanácti husám kolegové pod vedením Michala Podhrázského.
Celou akci, provedenou po předchozích konzultacích s místními ornitology a jíž jsem se nakonec nemohl zúčastnit, popsal později v mailu Jarek Zaňát takto:
V pondělí v podvečer jsem se sešel s Michalem a provedli jsme rekognoskaci terénu a přichystali odchytovou strategii. Výtažníky jsem zavrhl (řekl jsem mu, že tam husy nejsou), Třetí Zbrod jsem zavrhl také (z důvodu kolonie na ostrově a květnových housat). Zbyl tedy rybník U vrby, kde jsme pozorovali asi 50 hus na krmišti pro vypuštěné kachny na hrázi s rybníkem Za vrbou. Michalovi se nezamlouvaly úplně rozlehlé porosty, ale líbila se mu hráz s rybníkem Za vrbou. Michal mě upozornil na rizika odchytu hus v době vrcholu hnízdění vodních ptáků. Také mně vysvětli způsob odchytu a jeho vývoj. Na základě zkušeností metodiku upravuje, aby maximálně zabránil případným úhynům při odchytu. Příkladně nedává žádné sítě do vody (riziko utopení), odchycené ptáky vždy někdo z vhodného místa sleduje, konečný odchyt je vcelku krátká akce, odchycené husy se dávají do více stanů (zvlášť ad. a zvlášť pull., klece ani pytle nepoužívá).
V úterý (2.6.) jsme se v 8 hod sešli, rozdělili úkoly a přejeli na místo odchytu na společnou hráz rybníků U vrby a Za vrbou. Tam jsme natahali sítě – 100 m linie při hraně hráze při r. Za vrbou (rovný plot, aby husy nepřelezly) a na samotnou hráz krátké úseky tenat (aby se husy chytily). Pak se přesunul „hlídač“ k JV rohu rybníka U vrby, „pozorovatel sítí“ na lom společné hráze rybníků U vrby a Za vrbou, 2 „nadháněči“ nafoukat čluny k SV rohu rybníka U vrby a 4 „brodiči“ na louku za rybník U vrby.
Vlastní odchyt na r. U vrby začali dva nadháněči na člunech. V té době na volné hladině nebyla žádná husa. První plul tiše při V hrázi a druhý plul při porostech a stále něco mluvil. Oba pluli velmi pomalu (nic nehonili, neměli co, jelikož ani nic neviděli). Když se dostali čluny na úroveň deponie v porostech, vlezli do porostů brodiči a všichni směřovali v porostech i na vodě na jih. I porosty jsme se pohybovali pomalu. Já jsem šel nejblíže vodě a nalezl jsem 3 hnízda roháče a 2 hnízda potápky malé a všechna byla zakrytá. Husy jsme postupem natlačili do orobinců v SZ části rybníku do blízkosti krmiště kachen a teprve tam j sme zjistili, že před námi nějaké opravdu jsou. To už oba čluny hlídaly okraj porostů. Následovalo 10-15 minut „lovu“. Husy jsme tlačili ven z vody a při tom chytali, co proplouvalo kolem nás. Co proplulo, se nechávalo být. Nebyl to žádný masakr, nic se nehonilo, protože jsme ani moc nevěděli, co máme ještě před sebou. Když jsme se dostali na břeh, tak jsme okamžitě vybrali sítě a husy třídili do 4 nachystaných stanů umístěných na hrází Třetí Zbrod / Za vrbou.
Celkem se chytilo 14 hus – 4 chytil Michal (přitom má jenom dvě ruce), 1 Petr a 9 bylo v tenatech nebo leželo u dlouhé sítě. Pak následovalo, 14× kroužkování, 12 × límcování, určování pohlaví, měření, vážení a vypou- štění. Nakonec se balily sítě, stany a čluny. Z odchycených hus bylo myslím 5 starých.
Tož asi tak, to byly ty límce plastové. Dnes se mi podařilo odečíst čtyři límcované husy, všechno to byla letošní mláďata a vypadala, že jsou v pohodě a dobré kondici. držela se v hejnu asi 120 hus vclkých na jednom z Výtažníků. Husy vůbec byly nezvykle klidné a "krotké", Ani když jse se pohyboval po hrázi souběžné s Kyjovkou nejevily známky nervozity a na těch cca 50-70 metrů se pásly a odpočívaly na vodě.
Další límce - tentokrát pernaté a to na jespácích bojovných - jsem pozoroval o chvilku později a byla to nádhera přenádherná. Spolu s dalšími padesáti bahňáky se motali po vysýchajícím dnu mokřadu. Napočítak jsem tedy přes 20 vodoušů bahenních, 10 vodoušů šedých, 3 vodouše tmavé a 1 kulíka říčního a k tomu čejky chocholaté. No prostě letní tah bahňáčků začal.