Neskutečně pozdní výlov Jarohněvického rybníku
Letos se tradičně poslední výlov na soustavě rybníků - výlov Jarohněvického rybníku - výrazně opozdil. Teplé počasí a termínové skluzy předcházejících výlovů způsobily posun výlovu o více než 14 dnů oproti původnímu plánu.
Je konec listopadu, vlastně už začátek prosince, a to je na většinu i trpělivých vodních a bahenních ptáků sakramentsky pozdě. Jsem zvědavý co a jestli vůbec se na spuštěném Dubňáku bude vyskytovat.
Cestou k rybníku chci zkontrolovat deniště kalousů. Cestou k nměu narazím na menší skupinu sov ve vrbových keřích, postupně vyletuje a poletuje dál od cesty nejméně 15 (možná 18) těchto krásných soviček. Asi už někdo přede mnou u deniště byl a opravdu. Majitel pozemku se motá pod odpočinkovými stromy a něco vrtá v zemi. Sadí česnek, neskutečné.
Pokračuju rovnou dál. Na hrázi a u výpusti nejsem sám. Banda malých klučisek pod dozorem dědy prohledádá okraj vody a bahna podél hlavní hráze a do plastových kýblíků sbírají "mušle". Každý nález nadšeně komentují a hlásí seniorovi. Když narazí na značně uleželou mrtvolku kormorána, kterému chybí kus zobáku, ztichnou jak na povel. "To je hustý" je jediná věta, na kterou se zmohl nejstarší z nich.
Volá na dědu, který si zrovna stěžuje kolegovi ve zbrani na chabý výsledek včerejšího honu: ... jenom pět kohoutů a dvě lišky ... jinak nic, všude se motali nějací lidi... Tak mi to docvaklo. Když mu vnuci ukazují smutný nález, jenom mávne rukou a žene je k autu. Těch černých potvor je čím dál víc. Mistrovsky v kostce shrnutý populační vývoj tohoto druhu.
Další dva postřelení kormoráni posedávají na betonovém pilíři uprostřed zbytku vodní plochy, Ten kterému visí celé křídlo jen na cáru kůže, má na noze nco barevného, asi plastový kroužek. Než to stačím omrknout, skáčou oba invalidé na vodu. Plaší se i smíšené hejno hus velkých a hus běločelých. Z korun vrb vzadu za rybníkem se zvedá asi třicet volavek bílých a sletují ke strouze pod nimi. A polekaným vzlétnutím reagují i racci bělohlaví/ stříbřití/ středomořští. Důvod je prostý.
Na dočasné loviště přiletěl nedospělý orel mořský. V doprovodu šedivky provedl několik velkých kruhů a oblouků, aby asi po pěti minutách zappadnul někam za rybník. Po kormoránech jakoby se voda slehla, nacházím je dokonale schované mezi oběma pilíři. Dnešní osazenstvo už tvoří jenom dvacítka březňaček a osamocená labuť velká, která loudí pečivo po lidech motajících se kolem výpusti. Je kroužkovaná, ale během pár pokusů o zjištění její totožnosti jenom vidím, že je to češka a má koncové trojčíslí 099.
Tady se mimoděk dozvídám, že ryby se budou tahat počínaje úterým. A celý výlov asi bude blesková akce. To co kdysi trvalo celý pracovní týden tedy pět dní, dnes chlapi zvládnou za (dva) až tři.
Určitě se sem zajedu ve středu podívat. Výlov tentokrát sice opožděný, určitě přiláká nějaké zajímavosti. Ostatně jako každým rokem.
Fotografie k článku
Přidat komentář:
Komentáře:
Jura l 04.12.2015 23:02
Nikoli - na tuto delikatesu bylo příliš chladno.
Karlito l 04.12.2015 19:46
Když to tak čtu, tak minule by se ti na toho amura hodilo vodítko. A úprava teda byla "amur a´la goudron" ?
Wenzel von Pflegeheim l 04.12.2015 14:33
Karle, tentokrát platilo rčení: do třetice vše dobré. Počasí bylo přijatelné (oblačno, + 10 °C). I když jsem rybáři byli už na odjezdu (dorazil jsem po 15.h - počítal jsem, že v časové tísni budou pracovat až do setmění), tak když jsem jim vyložil, že pro zakoupení ryby jsem přijel už po třetí, vylovil mi jeden dobrovolník z kádě (patrně) zapomenutého čtyřkilového amura - za cenově velmi přijatelnou cenu. Navíc mi ho i odborně umlátil (minule mi živý amur zdrhl za jízdy na cyklostezce - a umlátil se o asfalt).
Karl von Bahnhof l 02.12.2015 13:49
Nazdar Juro, no podle předpovědi zase budeš mokrý pod obojí.
jura l 01.12.2015 00:51
Na výlov Jarohněvického rybníka po mutěnské cyklostezce jsem dle informací o datu výlovu na serveru České výlety letos marně vyrazil z Kyjova už dvakrát - poprvé za občasného drobného deště na státní svátek v úterý 17.11. (to měl výlov začít v pondělí 16.-tého). Účel mé cesty ryze zištný - na hrázi zakoupit amura na Vánoce. Nekoupil jsem nic, a domů jsem dorazil mokrý zvenku i zevnitř. Zpocen jsem byl dřinou, neb kvůli defektu jsem počínaje Svatobořicemi jel po ráfku. K tomu je třeba upřesnit, že jako paraplegik jsem na mé inv. tříkolce nucen šlapat rukama. Podruhé jsem provedl důkladnou přípravu : skutečné datum výlovu jsem si raději zjistil přímo na serveru Rybářství Hodonín. Měl začít ve středu 25.11. - za optimální datum pro cestu jsem tedy považoval čtvrtek - to už bude výlov v plném proudu. Výlov se opět nekonal - to bylo neskutečné. Pozitívní ovšem bylo, že nebylo deštivo, a vrátil jsem se bez defektu na duši - tedy myslím tím defekt fyzický. Z ornitologického hlediska bylo zpestřením této jinak neúspěšné akce pozorování lovícího ťuhýka šedého, který se nad lánem řepky u svatobořického rybníka třepotal po způsobu poštolky. Dnes (v úterý) vyrážím potřetí: to prý podle paní Kopečné (telefonické ujištění) začne výlov opravdu. Prý měli mnoho práce...Raději nic nepodceňuju a jedu hned v první den výlovu. Co kdybych přijel pozdě?