Odečítání kroužkovaných labutí velkých

Odečítání kroužkovaných ptáků přináší zajímavé poznatky o sezonních pohybech nebo jiných druzích migrace takto označených jedinců. Zatímco u klasického značení malým kovovým kroužkem, například u drobných pěvců, je jediným možným způsobem odečtu čísla kroužku, ptáka za tímto účelem odchytit. Tak u druhů větších toto již není třeba a dají se při troše štěstí odečíst pomocí běžného dalekohledu, například čápi bílí a čápi černí.

Pokud je pták značen „odečítacím“ plastovým kroužkem nebo dokonce krčním límcem s výrazným kódem – e jedná se o nezaměnitelnou kombinaci číslic a písmen – je takový odečet ještě jednodušší a často, třeba u labutí velkých na zimovištích, není potřeba ani triedr.

Sám jsem za poslední léta nasbíral takových odečtů jenom na Hodonínsku desítky a některé byly docela zajímavé. V dnešním příspěvku bych uvedl několik příkladů u labutí velkých (Cygnus olor). Je to druh u nějž i úplný laik může zjistit spoustu zajímavých dat. Když pomineme límcované ptáky, tak na odečítání klasicky – na nohách – kroužkovaných ptáků jsou nejlepší místa zimních shromaždišť. Ty vznikají na vhodných  tekoucích i stojatých vodách, často přímo v centrech měst (Uherské Hradiště, Hodonín, Břeclav), ale i na rybnících nebo štěrkopískovnách. Často zde dochází ke koncentraci desítek až stovek jedinců. 

Nejjednodušším způsobem je ptáky během přikrmování vylákat na břeh a z bezpečné vzdálenosti odečítat čísla kroužků, hned si je zapisovat do notesu tzn. nespoléhat se na „pamatováka“, dnes třeba i do mobilního telefonu anebo pořídit fotografický snímek jako doklad. Doma potom zbývá jenom vyplnit tzv. zpětné hlášení nebo taky hlášení o nálezu ptáka a poslat je na příslušnou kroužkovací centrálu. Je jedno jestli jde o kroužkovance našeho nebo zahraničního. V našem případě je to Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze - krouzkovaci.stanice@nm.cz  - kterou bychom měli informovat jako první instanci.

Středoevropská populace labutí velkých je z velké části přelétavá a potulná, aspoň tomu nasvědčují dosavadní odečty. V posledních letech jsem na Slovácku, především na rybnících u Hodonína a Mutěnic, zjistil ptáky kroužkované na Slovensku, v Maďarsku, v Chorvatsku i v severní Itálii. Na naše území, ale pravidelně zalétají ptáci z Polska a dokonce byl zastižen i jedinec z Běloruska.  Na stejná místa se potom vydávají ptáci našeho původu. U cizinců jde o zálety časově omezené, ale někteří ptáci se u nás zdržovali i několik měsíců a potulovali se při tom po rybnících od Znojma až po Přerov na střední Moravě. Zřejmě se, je otázkou jak často, tito „cizinci“ spárují s některou z našich labutí velkých a na jižní Moravě potom hnízdí.

Na dalších stránkách uvádím několik příkladů úlovků kroužkovaných labutí velkých, místo i doba zastižení jsou patrné z přiložených formulářů zpětných hlášení. Přeju i vám spoustu zábavy během výprav za zimním krmením labutí a hodně štěstí při odečítání krasavců s „prstýnky“. Jenom připomenu nutnost určité obezřetnosti a opatrnosti během této aktivity, protože občas někteří dominantní samci, hlavně v nastávajícím předjaří, mají tendenci si dokazovat svoje výlučné postavení a sílu.  Dospělý člověk se nemá čeho obávat, na malé děti je při krmení a pohybu mezi o hlavu vyššími labutěmi třeba dávat pozor.

Pokud se vám podaří v našem regionu nějakou kroužkovanou labuť velkou zastihnout a dokonce jí odečíst kroužek, byl bych Vám vděčný za zaslání zjištěných údajů na moji adresu.

Fotografie k článku