Odpoledne s vousatým pánem a jeho paní

Letos jsem hlavní termín zimního sčítání vodních ptáků z různých důvodů zrušil. Co bylo v mých silách ke zvládnutí byla kontrolní návštěva odchytu strnadů rákosních v Miloticích. Přijel jsem těsně před obědem a v podstatě vystřídal v roli asistenta Aleše, který právě odjížděl sčítat orly mořské na jezera podpálavská.

První info bylo, že je to dnes bída a ptáci se po silných mrazech a sněhové nadílce přesunuli někam jinam. Utekli mě králíčci obecní z první kontroly, několik strnadů rákosních a sýkor modřinek už jsem zastihl. Nejvíc ale potěšila skupinka sýkořic vousatých. Všichni ptáci nejen sýkořice ubývají na váze, tukové zásoby téměř na nule. Letošní zima je u takové drobotiny tvrdou prověrkou kondice.

Tři vousáči (už označení) doprovázeli jednu madam, která ještě značena nebyla. Úžasné jak spolu tahle drobotina pořád komunikuje, i když je dočasně umístěna v plátěných sáčcích. Ani po kontrole a vypuštění na svobodu uvolnění parťáci nikam neprchají. Jako správní členové týmu poletují kolem stanoviště a čekají až do vypuštění posledního člena rodiny, potom zmizí společně někde uvnitř rozsáhlých rákosin. Taky série portrétů jak do cestovního pasu celkem vyšla, spokojenost veliká.

V okolí z dravců operují poštolka obecná a káně lesní. Později odpoledne to zkusil sameček krahujce obecného přímo kolem sítí. Ze šplhavců se z lesa Okorály několikrát ozval datel černý, kolem aut se motal strakapoud velký a proletěla žluna zelená. Na obrovském suchém topolu se náhodně potkal sameček strakapouda malého se samicí žluny šedé, zatímco on se věnoval tenkým větvičkám ve vrcholku stromu, ona dlabala na hlavu hlubokou polodutinu v hlavním kmeni. Asi tam musela být skutečná lahůdka, když si s tím kutáním dala tolik práce.

Ptáků nepřibývá, světla ubývá a tak se kolem třetí odpolední s Vaškem loučím a jedu domů. Bohatší o množství užitečných informací z vědy, kultury i společnosti.

Fotografie k článku

Komentáře: