Pár momentek od vody

Na divočinu nějak nebyl v posledních dnech čas a ani chuť. Řešily se věci jiné mnohem důležitější. No ale když se naskytla možnost v neděli odpoledne na chvilku vypadnout ... hup do pažouta a hurá do terénu.

Cestou k rybníkům jsem projel několikrát solidní písečnou bouří. Za takovou prašnou clonu by se nemusela stydět ani Sahara. Neskutečné je opět už teď sucho panující na jihu Moravy, stejně jako neskutečně silný byl obzvlášť v nárazech vítr z jihu Evropy. Obezřetně jsem auto odstavoval z dosahu potenciálně padajících stromů a sám jsem občas během výšlapů radši počkal, až se momentální poryv vichříku přežene. Stromy, hlavně letité vrby, vrzaly jak v pohádce bratří Grimmů, semotamo to některá větev nevydržela a s hrubým prasknutím se poroučela k zemi.

Ptáci na tu metelici reagovali různě, někteří se drželi v bezpečí podrostu a křovin, jiní se pohupovali na vodě v závětří hrází. Většina bahňáků a volavek postávala na bahnech přikrčená a zapřená v protivětru, i v něm ale zbyla chvilka času na sex nebo jiné škádlení a větší ptáci, jako oba druhy čápů nebo šikovní rybáci obecní, si se silným větrem poradili bez větších problémů. Naopak čapíky mě to přifouklo nablízko a pěkně ve vzduchu i zapózovali. Labutě a husy už vesele inkubují snůšky - občas si ke hnízdění vyberou hodně nepraktická místa. O to víc se potom tváří neviditelně. Komickým výstupem a zároveň ukázkou dokonalé balance bylo sezení starého nádherně vybarveného kormorána velkého na konečku suché větvě větrem vyvrácené vrby.

Fotografie k článku