Pátek a třináctého beru jako každý jiný den

smůla toho dnešního se projevila jen tím, že se zakabonilo a zatáhlo. Světelný pech mi ale vynahradily druhy a u některých i nezvykle velké počty pozorovaných pernatců.

Na rybnících se už teď na konci zimy rozjely pravidelné jarní výlovy. Dnes byl hodně upuštěný Lužický a úplně vypuštěné byly Komárovský a Bojanovický. Na jejich bahnech - respektive jen na "komárovi" se živilo asi 400 racků chechtavých opepřených několika racky bouřními a racky bělohlavými. Hodně z nich díky brouzdání se v kalné vodě a bahně ztratilo svoji bělostnou čistotu.  Část chechtáčů měla silně narůžovělý nádech, což je v tomto ročním období relativně pravidelný jev. V bezpečné vzdálenosti se na jednom z rybníčků rochnil pár husic liščích, volavky popelavé kolem nich postávaly jako nějakcí bodyguardi.

Na Výtopě se mezi desítkami potápivých kachen pořád zdržuje leucistní polák velký. Je v dobré kondici, neustále se potápí a tak trochu porušuje předpoklad rychlejší mortality u takto extravagantně zbarvených individuí. Zřejmě tutéž kačku jsem na tomtéž místě blejsknul už v dubnu 2013. Viď pozorování na avif.birds.  

Na hrázi Třetího Zbrodu si připadám jak před pátečním svozem TKO. Jenže nastrčené popelnice nahradily mrtvolky kormoránů velkých s uštípnutýmí horními čelitmi. Ještě i dnes se stejně jako ve středověku vyplácí odměna ? Na více místech jich potom nacházím nejméně deset. Přestože už mají rybníkáři výjimku (odchylný postup) na jejich střílení, mohli by aspoň z piety a lovecké slušnosti "nepoužitelné a nezpracovatelné" kadávry odklízet a ne je vystavovat na odiv.

Místní sestava se příliš nemění - na hladině dominují poláci velcí a poláci chocholačky, výrazně přibylo potápek roháčů. Velké hejno kachen výrazně zpestřil sameček morčáka bílého. Zbytek rybniční soustavy je stejně ospalý a melancholický jako obloha nad ní.

Na Jarohněvickém rybníku už několik dnů operuje orel mořský. Podle velikosti a zbarvení je to zřejmě dospělá samice. Na vodě jsou především poláci a březňáčky, i tady je mnohem víc roháčů než během mé poslední návštěvy.Husy jsou proto úplně vzadu u přepadové hrázky a ještě větší počet se pase a odpočívá v polní kotlince za rybníkem.

Pořád jich je kolem 5000. Asi jedna třetina jsou husy běločelé a dvě třetiny husy polní. Pořizuju v té polotmě na vysokou citlivost několik desítek snímků. Jsou to šumivky šumivé, ale úplně stačí k tomu, abych určil, že z těch cca 3300 hus polních více než 90% tvoří husy tundrové a méně než 10% husy polní (tajgové ?). Každopádně jsou v hejnu jedinci se znaky obou (pod) druhů. Kupodivu jsem v tomto množství hydiny nenašel jedinou límcovanou husu.

Po zemi v tom mumraji mezi stovkami hus pobíhají čejky chocholaté a semotamo přilétnou i malá hejna špačků obecných. Rychle se šeří, nastupuje soumrak. Slunce se jak pro výsměch na malou chvilku vynoří z mraků, aby za několik minut zapadlo úplně. Opouštím pozorovací stanoviště a určitě se sem co nejdříve podívám znovu. Ptáci totiž byli kupodivu klidní a tolerovali mě na poměrně malou vzdálenost. 

Fotografie k článku