Pisila čáponohá na Hodonínsku

Pisila čáponohá je u nás stále ještě velmi vzácně hnízdící druh bahňáka. Na některých lokalitách přesto hnízdí již tradičně - několik let a co je potěšitelné počet párů neustále narůstá. Zdá se, že zde zapouští pevně svoje kořínky. 

Ptáci se mimo jiné velice rychle přizpůsobili "nástrahám" hnízdiště. Ohrožovala je totiž nestabilní výška hladiny vody, která se po každém vydatnějším dešti zvedala řádově jen o centimetry, ale už takový rozdíl stačil k vyplavení nízko postavených - situovaných hnízd.

Adaptace spočívá v tom, že ptáci už mají skvělě zmapovaný terén hnízdiště, přesně ví kde jsou vyvýšená místa ( v době po příletu bývají ještě pod vodou) a kde deprese. Hnízda jsou u některých párů vyšší a bytelnější. Zdálky zřetelně viditelné kopky materiálu. 

Ještě dále pokročily páry a postupně jich přibývá, které hnízdí ve vyhnilých - vykotlaných pařízcích, které jsou pozůstatky olšového lesa. Ten zde rostl v době před vznikem nádrží a jejich výstavbě musel ustoupit. Je to komický pohled na samičky, které trčí na obě strany hnízda. Snůšky a malá kuřátka jsou ale v bezpečné výšce nad okolním terénem.

O jejich bezpečí a ochranu je kromě bahnitého terénu postaráno také dokonalou ostrahou vzdušného prostoru. Samečci a nehnízdící ptáci okamžitě napadají jakýkoliv podezřelý - nebezpečný objekt, který se na hnízdištěm objeví. Takové přesile většinou okamžitě ustoupí vrány, motáci a jiní potenciální predátoři.

Pisily na této lokalitě hnízdí v rozvolněné kolonii, kdy vzdálenost některých hnízd je v řádech metrů. Takový způsob hnízdění s sebou přináší i další věc typickou pro sociální život těchto bahňáků. Je to v literatuře popisovaný "společný tok", který je docela složitým rituálem s jasně danými pravidly. Během shromáždění většího počtu ptáků dochází k skutečným i hraným soubojům samečků, přičemž část z nich už je v pevném svazku a část z nich teprve partnera hledá. Kolem stojící samičky se do bitek zapojují výjimečně a z pozice divaček sledují za neskutečného hlasového randálu neustávající sérii bitek a výpadů.

Celá akce se občas jakoby mávnutím kouzelného proutku přeruší. Ptáci postávají, čistí si peří, jakoby spí, aby v mžiku celý ten mumraj vypukl znovu. S postupem hnízdění tyto "turnaje " mizí a na hnízdišti zavládne relativní klid a pohoda, občas přerušená narušením vzdušného prostoru.

Fotografie k článku