Pod Pálavu po Martinovi s Tomášem na husy

Dnes jsme po ranním scuku zvolili demograticky a parlamentárně, že vyrazíme spolu s Tomem někam pod Pálavu a podle stavu počasí i dál. Vítr byl ráno výrazně klidnější než včera (v sobotu) a tak jsme plni očekávání vyjeli směr jih-jihozápad. První kontrola od Štinkavky u Zaječí, morčáci prostřední se nekonali, ale zato jsme merčili hoholku lední, hvízdáky eurasijské a morčáky velké. Možná pod tlakem severských kačenek Tom vyslovil přání konečně vidět dřemlíka tundrového. A to samozřejmě neměl dělat. No prostě to zakřikl.

Další krátká kontrola od čerpačky za Strachotínem. Sem jsme se dostali podmáčenou polní cestou od Šakvic, dokonce jsme raději aktivovali 4WD, ale to byla od řidiče spíš taková frajeřina. Tou příjemnou zkratkou jsme jeli kvůli tomu, že most přes železnici u sila je v celkové rekonstrukci a tudíž neprůjezdný. Vítr už začíná sílit, shodli jsme se, že si dnes sněhule odpustíme a posuneme se k Věstonicím.

Na Pískách všichni ptáci zkušeně v závětří, tedy pokud je neprudí nadšení rybáři, kteří i v těch vlnách se snaží cosi ulovit. Neskutečně nás nakrkli ti, kteří si za dočasný revít vybrali okolí propustku mezi střední a dolní nádrží. Napočítali jsme stovky poláků velkých a chocholaček, desítky lysek a březňaček. Jednotlivé kopřivky obecné a poláky kaholky, potěšila skupinka morčáků bílých, překvapil už kompletně přepeřený samec zrzohlávky. Hezký byl přelet mladého racka malého, šantění opozdilého budníčka menšího, který z rákosových listů u paty hráze sezobával zřejmě mšice a taky už zřídkavý výskyt drozda zpěvného.

Nejlepší ze všeho, ale bylo společné kroužení a vzdušné hrátky nejméně deseti orlů mořských a jednoho juvenilního orla královského. Orly jsme později pozorovali v akci i kolem kostelního ostrova, kde několikrát zvedli velká hejna hus. Většinou jsme pozorovali immaturní nevybarvené jedince. Celkový počet těchto dravců bych dnes odhadl na minimálně patnáct jedinců. Husy běločelé i husy tundrové jsou zde a jsou jich na tisíce, ale i našich hus velkých bylo určitě přes tisíc. Celkem solidní mumraj doplňuje více než dva tisíce kormoránů velkých, stovky kachen různých druhů a na ostrůvku blíže k rybárně i nejméně stopadesát racků bělohlavých (zřejmě). Vítr už začíná být nepříjemný, ukazuji Tomovi místní beobachtung stelle platz.

Zatahuje se a my ještě sjíždíme k Brodu a Drnholci. I tady jsou všude rybáři, proto mrkneme jen na chvíli k vodě - krom jiného (čírky obecné, hvízdáci) stojí za zmínku nejméně třista třicet labutí velkých. Hezky se nám vystavili dva dospělí rackové středomořští, pěkně pózovali na dřevěných pahýlech uprostřed tady již téměř stojaté Dyje.

U hotelu v DrNholci posčítáme nejméně patnáct kalousů ušatých, někteří jsou skutečně velice subtilní až prťaví. Dojde i na tu martinskou husu, její derivaci a po dobré chálce v posledních slunečních pamprscích valíme přes Dunajovice k Perné a Pavlovu. Ale opět se zatáhlo a fučí. Proto už jen z povinnosti shlédneme čeládku od výpusti u Nových Mlýnů a příjemně vyzmrzaní a vykoukaní jedeme domů.

Obrovský pomeranč nad stráněmi u Bílovic nám oběma připomněl, že zítra bude super úplněk a protože se toho dalšího asi nedožijeme, plánuju, že se jej pokusím nějak přijatelně zvěčnit.

Fotografie k článku