Polními cestami, pěšinkami ve stráních a stezkami v úhorech

... tak nějak jsem se o víkendu dostal až na místo činu hlavní akce - lelkování nebo "chytání lelků" v Bzenecké Doubravě.

I uprostřed na první pohled fádní zemědělské krajiny člověk může narazit na hodně zajímavé druhy anebo si užít jinak zajímavé pozorování. Problém je v tom, a je to veliká škoda, že takové postředí davy lidí s dalekohledy na krku neláká.

Možná by najednou bylo znovu objeveno hnízdění lindušek úhorních, viď zvýšený počet pozorování z letošního tahu. Zvedly by se odhady početnosti hnízdících bělořitů šedých anebo by se někde našel dytík úhorní, třeba i mimo kdysi tradiční oblasti výskytu. To jsem ještě nezmínil fenomén polních hnojišť a jejich okolí jako jakých si mini oáz v polních pouštích. Hnojiště, po nedávném zastižení skalníka zpěvného na jednom z nich v jižních Čechách, budou určitě aspoň chvilku pod přísnějším drobnohledem našich ornitologů.

Mě potěšila rodinka krkavců velkých na jedním z polních lesíků, pod nímž se takové hnojiště nachází, nezbytní ťuhýci obecní na záhumenkách v okolí vesnic. Potvrzený výskyt páru dnes již vzácných koroptví polních, káně lesní přeletující jeden z rozsáhlých úhorů. Taky množství lovících motáků pochopů. Krátce po vyfocení bažantího kohouta, došlo před lesem v trati Židoviny za Vacenovicemi i na toho bělořita.

Bylo chladno, dle předpovědi, a v lese i na mě nezvykle moc vody, na většině písčitých jindy "pouštních" cest se vytvořily velké louže. Některé z nich bylo nutné na široko obcházet, často i hluboko do lesního porostu. Nad Tesaříkovým borem přeletěl tiše čáp černý, po chvíli jej stejně tiše napodobila samice jestřába lesního.

Lelci jak se dalo čekat celou noc ani nevrzli, bylo chladno a nelétal žádný hmyz. Kolem Littneru a i na dalších místech se dalo vidět jenom několik otužilých netopýrů rezavých. Obloha nad pasekami byla prázdná. Jediným ptačím hlasem, který se nesl lesem v posledních lúčoch slnka, tak byl křik páru poštolek obecných poblíž velké pískovny. A v tom chladném podvečeru neustálý melancholický zpěv brávníků prokládaný písničkou rehka zahradního. Oblíbené a znusta zneužívané dráždění nahrávkou hlasu jsme za těchto podmínek jednoznačně zrušili.

V tichosti jsme se po prodiskutování obligátních témat -  ženy / politika / ženy / fotbal uložili ke spánku. Prognózované přízemní mrazíky se sice nekonaly, ale daleko k nim nebylo. Po probuzení se, spálení červa a vydatné snídani, jsme pasení a chytání lelků - kozodojů a cígnmelkrů pro tentokrát oficiálně ukončili.

Cestou ke Kyjovu jsem se jen během krátké zastávky ujistil, že hnízdo čápů bílých na farmě ve Vlkoši stále zůstává prázdné.

Fotografie k článku