Poslední den v roce zase u sousedů

Obloha se trochu potrhala a poměrně často svítí sluníčko. Nejvyšší čas vyrazit na rybníky poblíž Skalice u slovenských sousedů. Kdoví jak dlouho bude zase trvat to šero a tma. Dlouho jsem na této malé a zvláštní lokalitě nebyl. Odjakživa fungovala jako špacír zóna pro obyvatele nedalekého městečka. Po mém příjezdu už se po hrázi motaly nejméně tři rodinky se psíky a malými dětmi. Obojí velice rušivé elementy pro klidné focení ptáků. Úderem poobědní se počet návštěvníků ještě zvýšil.

Díky bohu jsou zdejší labutě velké na tento pohyb lidí spojený s jejich přikrmováním zvyklé. I když některé živější pséky teda vůbec nemusely. Už jsem se obával, že cíl kvůli kterému jsem především přijel, se odsunul pryč a budu mít po ptákách. Hlavní hejno asi sto labutí velkých jsem už několikrát pročesal a kde nic, tu nic. Konečně asi po dvaceti minutách se odkudsi z nebes najednou na hladinu snesla labuť zpěvná.

Ihned se začala čistit a koupat a chovala se velice komfortně a pohodově. Hodně často se ozývala tichým "zpěvem". Trvalo další chvilku než se osmělila a připlula se skupinkou jiných labutí blíž ke břehu. No co mám povídat, mezitím se zatáhlo a světlo nebylo na focení zdaleka ideální. Každopádně jsem si poslední birdwatching a fotoseanci letošního roku užil. Labutě dost často odlétaly a zase se vracely z okolních polí, takže byl prostor i na pořízení startovacích a přistávacích momentek.

Kromě labutí se na těchto malých nádržích vyskytují husy velké, kachny divoké, lysky černé, kormoráni velcí a sameček hvízdáka eurasijského. Překvapili zimující konipasi bílí a zřejmě i tady se zdržuje linduška horská.

Doufám, že rok nadcházející bude ptáčnicky aspoň tak dobrý jako rok právě končící.

Fotografie k článku