1 2 3 4 5

Poslední sčítání na deništi kalousů

Kalousi ušati se v zimním období sdružují do skupin až o několika desítkách jedinců. Místům kde tráví společně dny - vzhledem k jejich obrácenému dennímu režimu - se říká deniště. Místa pro spaní a chvíle odpočinku obsazují pravidelně a tradičně po dlouhá léta. Pokud na nich nedojde k nějakým výrazným  změnám nebo pokud není oblíbený strom (stromy) přímo pokáceny, vracejí se na ně dlouhodobě. Bohužel posledně zmiňovaná eventualita je dle mých osobních zkušeností stále častější. Mohl bych jmenovat několik lokalit, kde k takovým zákrokům a následnému zániku denišť došlo.

Problém totiž je, že se kalousi nebojí pobytu v lidské zástavbě, ba naopak vyhledávají vzrostlé stromy v lidských sídlech, preferují jehličnany - smrky, borovice, ale když není na výběr můžeme je najít chrupkat třeba na břízách, dubech nebo vrbách.  Jenže lidi mají rádi svůj životní prostor čistý, uklizený, aseptický a pohledný. Tak jim velí současné trendy a různé reklamní masáže v médiích.

Deniště několika desítek sov, které aktivně loví především hraboše, ale i jiné druhy hlodavců, po několika týdnech vypadá tak jak vypadá. Ptáci si na toalety nikam neodbíhají - neodletují a nestravitelné zbytky potravy - kosti a srst, navíc vrací zpět ve formě vývržků. Pokálené větvě stromu a pár metrů čtverečních půdy pokrytých vývržky, sovy násobně vyváží tisíci ulovených "myší". Znečištěné větve umyje pár prvních jarních dešťů a shrabání a ůklid vývržků zabere pár  minut a část popelnice.

Bohužel, jak jsem psal výš, podobných azylů - vhodných stromů, kde by mohly kalousi ušatí od konce listopadu do začátku března v klidu přečkat nejtvrdší část roku ubývá. Ruku v ruce s tím ubývá i pro ně vhodných ploch a území pro úspěšné hnízdění. Dnešní zemědělská krajina se na hony liší od té, kterou pamatuji jako malý kluk a ještě víc od té, kterou zažili naši dědové. Tak buďme ohleduplí a aspoň těch několik oblíbených stromů na vesnických návsích, nebo u hřbitovů či v různých parčících pro ně chraňme a buďme k těm ušatým krasavcům tolerantní.

Na tomto jediném smrku a posledním (!) obsazovaném deništi v Kyjově jsem během rozletů (je to vždycky parádní show půlhodniku až hodinku po západu Slunce) letos nejvíc napočítal 53 (!!) kalousů. Během dnešní asi poslední kontroly už jich bylo jen 12. Dlouho před rozletem nehlasitě houkali a vůbec byla ve vzduchu cítit jakási nervozita. 

A není divu začal tok a první páry obsazují hnízdiště, na kterých už zůstávají i přes noc.Na společné deniště tak zřejmě zaletují nehnízdící nebo zatím nespárování jedinci. Cestou domů jsem na území města registroval houkající páry na třech místech. Ano, i v našem městě kalousi hnízdí, možná sem utíkají před tou nevlídnou krajinou v jeho okolí. O jejich přítomnosti nás později na jaře přesvědčuje neodbytné vysoké pískání mláďat, které svým vysokým hláskem označují rodičům svoji pozici. To proto, aby věděli, že přesně tam mají přinést nějakou dobrotu k snědku.

PS: Během kontrol v následujících dnech už sovy na svém oblíbeném místě už nebyli. Doufám, že se opět v pozdním podzimu objeví a že na svém místě bude i jejich oblíbený smrk.

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok