v tomto týdnu začal relativně plošný, silný a početný tah racků malých a rybáků černých. Na mnoha místech reoubliky se objevila hejna o několika desítkách jedinců obou druhů. Ti se přes naše údolí valí na severněji položená hnízdiště v bažinách centrálního Polska nebo Běloruska. Část ptáků zřejmě zaletí i ještě více na východ. Většina ptáků jsou dopělí krasavci s křídly černými zeposdu a bíle lemovanými, takže vytváří dojem kulatosti. Světlých nevybarvených ptáků s typickou kresbou na zádech a svrchní straně křídel jen několik.
Každopádně je to fajn zážitek pozorovat tuto drobotinu jak v neustálém shonu a pohybu poletuje nad větrem zvlněnou hladinou rybníku, aby se vždy jako na povel otočila nad jeho jižní hrází a zase jej systematicky pročesávala. Znovu a znovu, pořád dokola jakoby podle předem daného programu. A buch, nečekaně jednou za 20 - 30 minut se všichni ti tuláci jako na povel zvednou; v mžiku vytvoří kompaktní hejno, které se po chvíli stejně rychle opět rozpadne do menších formací a jednotlivců.
Jejich příbuzní a místní rybáci obecní se mezi ně nemíchají.
Přijde mně to jako cvičný poplach nějaké jednotky s pro mě skrytým významem. Ostatní ptáci, kteří ve stejném okamžiku loví nad hladinou "neviditelnou" kořist, se těch manévrů neúčastní a jsou jich při tom tisíce. Stovky vlaštovek, desítky jiřiček a jednotlivé břehule nebo rorýsi.