1 2 3 4 5

Rekapitulace

Byl to ale zvláštní ptačí rok. V mém případě ovlivněný mnoha faktory - spíš ne pozitivními. Ale i tak mi přinesl celou řadu radosti a zajímavých zážitků, pozorování a setkání.

Mimo republiky jsem se jako velká část lidí, kteří váhali s očkováním anti covidním dostal jen výjimečně. Buď pěšky na moravsko-slovenském pomezí v Bílých Karpatech nebo v rámci výjzdu na vyschlá jezera u Nezideru. Proto jsem si o to víc užíval obyčejných výletů a výprav v okolí bydliště.

Obrážel jsem různé lesostepní lokality v předhůří Ždánického lesa nebo na Čejkovicku. Prošel různé typy lesů borové na Vátých pískách, suché dubohabřiny mezi Ratíškovicemi a Dubňany nebo lesy lužní a naopak "horské"  bělokarpatské. A výrazně víc jsem se věnoval i jiným objektům než ptákům.

Letos jsem se celkem bohatě bavil motýli a vydatně si zamakroval na různých hmyzácích a jiných breberkách. A protože svoje fotoúlovky svěřuju k identifikaci odborníkům v různých skupinách třeba na FB, občas jsem natrefil i na docela zajímavé druhy nebo výskyty pavouků, brouků, vážek.

Ale zpátky k ptákům. Mezi největší hajlajty roku 2021 považuju třeba obyčejné rozlety desítek kalousů ušatých z jejich deniště uprostřed města. Tichý a nenápadný rej sov pár metrů nad hlavami nic netušících kolemjdoucích. Nebo početně výrazný jarní tah bahňáků v podmáčených polích hejna stovek jespáků bojovných a čejek chocholatých - s extra druhy jako vodouš štíhlý nebo koliha malá. Neskutečné bylo pozorování "hejna" možná až čtyřiceti ostřížů lesních lovících vážky nad záplavami v ptačím parku Kosteliska. V tom neustálém shonu a přeletování je prostě nešlo přesně sečíst. S Vojtou Mrlíkem i Rudou Vařejkou jsme si při té podívané doslova kecli na zadek. Následné hnízdění pisil a tenkozobců na více lokalitách v polích, protože intenzivní rybníky jim šanci k hnízdění prostě nenabízí.

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok